Praha, 25. 10. 2024 - V pražském Goethe-Institutu proběhl další ročník konference Czech Security Forum, která přivítala přední osobnosti oboru mezinárodních vztahů. Hlavním tématem byly otázky evropského bezpečnostního systému a jakou roli v něm hraje NATO. Diskuze se zaměřily na rostoucí rivalitu mezi velmocemi, ale i výraznou proměnu pozic jednotlivých geopolitických hráčů. Na programu byla také role mechanismů kontroly zbraní a jaderných arzenálů, přičemž současné válečné konflikty odhalují nedostatečná opatření pro budování důvěry v rámci jaderného systému. Konferenci spolupořádají Ústav mezinárodních vztahů, Pražské centrum pro výzkum míru a Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Svět se nachází v bodě zlomu a potřeba nového mezinárodního řádu je všem jasná,“ zahájil konferenci profesor Stephen Walt z Harvardské univerzity, jeden z čelních teoretiků v oblasti mezinárodních vztahů. V posledních desetiletích se ekonomická síla světa přesunula ze Západu do Asie, především do Číny, jejíž podíl na světové ekonomice je podle Walta dnes o 18 % vyšší než před 40 lety. Světové velmoci, jako jsou Čína, Rusko, USA a Brazílie, sledují různé cíle a existují hluboké neshody mezi velmocemi ohledně klíčových otázek dnešní doby – klimatické změny, migrace, technologického rozvoje a eroze demokratických hodnot. 

Podle Stephena Walta jsme svědky důsledků globálního oteplování, chybí efektivní instituce pro řízení migrace, umělá inteligence zásadně proměňuje pracovní trh a zároveň do mocenských záležitostí začínají zasahovat noví hráči, jakými jsou technologičtí giganti. Otevřený trh se vrací k protekcionismu, válečné konflikty vedou ke genocidě a masovým vraždám a extremismus je na vzestupu po celém světě. „Politici se dnes chovají způsobem, který by v minulosti ukončil jejich kariéru, dnes za to naopak sklízejí chválu, a to nemluvím jen o Donaldu Trumpovi,“ uzavřel Walt.

Rostoucí nejistota

První panel „Soutěž velmocí a mezinárodní řád“ se zaměřil na rostoucí nejistotu v globální politice. Ayşe Zarakol z University of Cambridge představila alternativní scénář dalšího mezinárodního dění, ve kterém nenastane ani třetí světová válka, ani se neshodneme na novém řádu, nýbrž bude následovat dlouhé období nejistoty, které bude charakterizované “reprivatizací suverenity”. Varovala, že v tomto scénáři světoví lídři budou se svými státy zacházet jako se soukromým panstvím, což může aktuální globální situaci ještě zhoršit.

Stephen Walt na tuto myšlenku navázal a varoval před vznikem segmentovaného světového řádu, ve kterém budou jednotlivé oblasti různých mocenských zájmů v permanentním napětí, což povede k dlouhodobé nestabilitě. Harald Müller, bývalý výkonný ředitel Peace Research Institute Frankfurt, zdůraznil roli pravidel, které by měly být v mezinárodních otázkách dodržovány, ale také potřebu vlídnosti velkých zemí vůči svým slabším sousedům.

Diskuse všech tří debatujících se dále zaměřila například na roli historických paralel pro chápání současné situace ve světě. Ayşe Zarakol v této souvislosti upozornila, že časté analogie s vývojem ve 20. století nemusí být pro současnou situaci příliš funkční.

Zeitenwende a budoucnost evropského bezpečnostního pořádku po roce 2022

Druhý panel se zaměřil na důsledky německé politiky „Zeitenwende“ pro evropskou bezpečnost po roce 2022. Jakub Eberle, výzkumník Ústavu mezinárodních vztahů, poznamenal, že Zeitenwende se často používá jako prázdný pojem, do kterého si každý projektuje svou vlastní agendu, přičemž v Německu podle něj chybí skutečný konsensus o klíčových otázkách zahraniční politiky. Také poukázal na zásadní strukturální komunikační deficit Německa v otázkách bezpečnosti, a to jak uvnitř země, tak ve vztahu k jeho spojencům. Zdůraznil také, že je potřeba více naslouchat východoevropským státům. 

Julia Berghofer z European Leadership Network, se soustředila na otázky jaderné bezpečnosti a kritizovala, že iniciativa Zeitenwende často slouží pouze jako kampaň, která má zakrýt selhání předchozí politiky Německa vůči Rusku. Zdůraznila potřebu silného společenského a politického konsensu v otázkách obrany a uvedla, že v červenci 2022 podpora zvýšení vojenské pomoci Ukrajině mezi německou veřejností dosáhla 40 %, ale dnes se pohybuje okolo 27 %. „Zeitenwende by měla být podpořena nejen politickou vůlí, ale také širším sociálním konsensem,“ uvedla Berghofer.

Prezentace: Narativy války na Ukrajině v celosvětových médiích

Závěrečná prezentace, kterou představili Michal Parízek a Jakub Stauber z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, se zaměřila na analýzu globálních mediálních narativů války na Ukrajině. Na základě výzkumu projektu GLOWIN (Global Flows of Political Information) zmapovali obsah online zpravodajství z více než 130 zemí v 60 různých jazycích. 

Zásadní zjištění ukazují, že zatímco západní narativ, který válku označuje za nelegální a nevyprovokovanou ruskou agresi, převládá ve většině regionů, ruský narativ má silný vliv především v zemích s geopolitickými vazbami na Rusko a Čínu. Data také odhalila, že ve východní Evropě je mediální pokrytí války nejvyšší, kdy téměř 40 % článků odkazuje na konflikt, zatímco v jiných regionech, jako je jižní Asie nebo jižní Afrika, se tato viditelnost často pohybuje pod 10 %. Autoři také poukázali na to, že podpora ruského narativu zůstává stabilní, kolem 30 %, bez výrazných změn v posledních dvou letech.

Mediální viditelnost války na Ukrajině ve vybraných regionech (Zdroj: GLOWIN)

Ústav mezinárodních vztahů

Ústav mezinárodních vztahů, v. v. i. (ÚMV), je nezávislá veřejná výzkumná instituce, která provádí výzkum v oblasti mezinárodních studií. Jejím zřizovatelem je Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. ÚMV propojuje akademickou sféru, veřejnost a diplomacii, čímž napomáhá formování zahraniční politiky ČR založené na demokratických hodnotách a lidské důstojnosti. Kromě pořádání odborných konferencí a diskusí pravidelně vydává analýzy a doporučení, která přispívají k veřejné debatě o mezinárodních otázkách. ÚMV úzce spolupracuje s českými i zahraničními institucemi a je členem prestižních mezinárodních platforem.

Pražské centrum pro výzkum míru 

Pražské centrum pro výzkum míru (Peace Research Center Prague, PRCP) je interdisciplinárním Centrem excelence se sídlem na Univerzitě Karlově. Jeho analytický a normativní fokus se soustředí na prevenci, řízení a transformaci konfliktů v mezinárodní politice. Interdisciplinární přístup PRCP navazuje na dlouhou tradici kontinentálního výzkumu míru a konfliktů, jaký realizují evropské instituce jako Peace Research Institute Oslo, Peace Research Institute Frankfurt a Stockholm. V souladu s touto tradicí tým PRCP čerpá z poznatků politologie, mezinárodních vztahů, regionálních studií, bezpečnostních studií, mezinárodního práva, mezinárodní politické ekonomie, politické psychologie a sociální psychologie.

Kontakt pro média:

Michaela Nguyenová 

giang.mi.nguyenova@fsv.cuni.cz 

+420 775 100 764