TZ: Výzkumníci z FSV UK a FSS MU mapovali hodnotovou orientaci během pandemie

Fakulta sociálních věd UK ve spolupráci s Fakultou sociálních studií MU a výzkumnou agenturou NMS Market Research, s.r.o. uskutečnila společně s organizátory World Value Survey (WVS) – Světový výzkum hodnot) výzkum zaměřený na zmapování hodnotové orientace obyvatel ČR v době koronavirové epidemie. Šetření navazuje na pravidelně prováděné výzkumy World Values Survey a European Values Study (Evropská studie hodnot). Hlavními výzkumníky byli Petr Soukup (FSV UK) a Ladislav Rabušic (FSS MU). Sběr dat proběhl ve dnech 30. 4. – 5. 5. 2020.

Výzkum, kterého se formou online dotazování zúčastnilo 1000  respondentů ve věku 18 - 65 let žijících v ČR (byl využit Český národní panel) se zaměřoval na tři oblasti: zdravotní a psychosociální aspekty současné situace; důvěru obyvatel ve veřejné instituce a ostatní lidi a hodnocení dopadů současné situace na pracovní a rodinný život a ekonomické vyhlídky do budoucna.

Zdravotní a psychosociální aspekty současné situace

Zhruba 10% oslovených uvedlo, že měli příznaky nemoci COVID-19. S ohledem na oficiální statistiky lze konstatovat, že respondenti v tomto ohledu nadsazovali oproti skutečnosti a mnoho příznaků, které s COVID-19 nesouvisí, mu přesto připisovali. Lze soudit, že lidé mají tendenci věřit spekulacím o dřívějším výskytu choroby v ČR a o výraznější promořenosti obyvatel. Z výsledků je také patrné, že si lidé všímají svého nejbližšího okolí, 13 % uvádí výskyt vážných či slabých příznaků ve svém okolí.

Téměř 40 % oslovených vyjádřilo obavu, že onemocní oni či jejich blízcí s vážnými příznaky. Opět s ohledem na známé zdravotní statistiky v ČR i ve světě je tato obava zřejmě nadhodnocená a ukazuje na výrazné obavy, které provázejí současnou pandemii. Na druhou stranu asi třetina respondentů sdělila, že obavy nemá vůbec žádné nebo jen malé.

Co se týče dopadů pandemie na psychiku, zhruba polovina osob zažívala v poslední době nějakou formu duševní nepohody. Nejčastější byl u respondentů pocit nervozity (spolu s úzkostí) a pocit malé radosti při běžných činnostech. Z výsledků lze odhadovat, že cca 20 % lidí v produktivním věku bylo v poměrně špatném psychickém stavu.

Důvěra ve veřejné instituce a hodnocení chování obyvatel ČR

Při hodnocení vládních kroků výrazně převažuje pozitivní hodnocení nad negativním (54 %:21 %). Ještě více pozitivně hodnotili respondenti přiměřenost chování obyvatel, většina (60 %) je přesvědčena o jeho přiměřenosti.

Současný výzkum zjišťoval míru důvěry ve vládu a systém zdravotní péče, což jsou otázky, které jsou zjišťovány i v rámci European Values Study (EVS) (v ČR proběhlo naposledy na podzim roku 2017), díky čemuž je možné vzájemně srovnat výsledky. Můžeme konstatovat, že velkou důvěru vkládají respondenti do systému zdravotní péče, současná situace tuto důvěru ve srovnání s výsledky šetření EVS z podzimu roku 2017 ještě posílila (téměř 80 % deklaruje velmi vysokou či vysokou důvěru). Důvěra ve vládu je výrazně menší, ale i zde je patrný posun směrem ke zvýšení důvěry (na podzim roku 2017 byla velmi vysoká či vysoká důvěra u méně než pětiny osob, nyní je třetinová).

Obdobně jako byla opakovaně zjišťována důvěra v instituce, byla zjišťována i důvěra v lidi. Výzkum ukazuje, že výrazně vyšší máme důvěru ve známé lidi, než v osoby, se kterými jsme se právě seznámili. Ze srovnání současné situace a situace z podzimu roku 2017 také plyne, že došlo k mírnému navýšení důvěry u obou skupin lidí.

Dopady současné situace na pracovní a rodinný život a ekonomické vyhlídky do budoucna

Celkem 8 % osob uvedlo ztrátu zaměstnání a 3 % konec podnikání, tedy zhruba desetina dotazovaných je poměrně výrazně postižena stávající situací. Přidáme-li dalších cca 12 % osob pracujících na zkrácený úvazek, je v existenčním ohrožení až 20 % osob.

Poměrně velkou zátěží je každodenní péče o děti (uvádí ji téměř 30 % osob), a je tedy zřejmé, že v rodinách s dětmi dochází k velké zátěži (kromě výkonu práce, též péče o děti včetně jejich výuky).

Osob, které se obávají dopadů propadu ekonomiky na sebe a své blízké je většina (téměř 60 %). Naopak pětina oslovených žádné větší obavy nepociťuje. V souvislosti s budoucností byli respondenti osloveni s otázkou, zda ČR vyjde ze současné krize výrazně posílena či vážně poškozena. Polovina osob deklaruje přesvědčení, že dojde k vážnému poškození, jen 8 % pak věří ve výrazné posílení, zbytek se pak nedokáže přiklonit ani na jednu stranu.

Podrobnou zprávu z výzkumu včetně jednotlivých grafů si můžete prostudovat na tomto odkazu.

Jakub Říman, tiskový mluvčí

jakub.riman@fsv.cuni.cz

Tel. 222 112 179

Mobil: 721 108 836