Primus
Program Primus
Primus je novou soutěží Univerzity Karlovy, jejímž cílem je přilákat a podpořit mladé vědecké pracovníky se zahraničními zkušenostmi při zakládání nových vědeckých skupin a laboratoří. Vybraní mladí vědci budou moci po dobu až 3 - 5 let (projekty zahájené v roce 2022 a později po dobu 4 let) pracovat na vlastním nezávislém projektu. Zajímavou příležitost pro tvůrčí a vědeckou práci dostanou i studenti doktorských a magisterských studijních programů, které bude možné do řešitelských týmů zapojit. Jedním z dlouhodobých cílů soutěže je zvýšit úspěšnost univerzity při získávání mezinárodních grantů (např. grantů Evropské výzkumné rady – ERC). Podrobné informace k soutěži Primus jsou zveřejněné na stránkách Univerzity Karlovy.
Přehled řešených projektů v programu Primus na FSV UK
Za hranice hegemonických narativů a mýtů "Pohnutá minulost" v dějinách a paměti středovýchodní a jihovýchodní Evropy
Číslo projektu: Primus/HUM/12
Hlavní řešitelka projektu: doc. PhDr. Kateřina Králová, M.A., Ph.D.
Doba řešení projektu: 1.1.2017 - 31.12.2021
Anotace projektu:
Cílem projektu je zkoumat historické narativy „pohnuté minulosti“, které sehrály významnou roli při formování moderních národů a kulturních identit „imaginárních společenství“ v celé středovýchodní a jihovýchodní Evropě. Navrhovaný projekt tyto historické narativy identifikuje a dále zkoumá kolize jejich hegemonických a kontrahegemonických forem se zaměřením na syndrom mýtu oběti. Projektový tým složený ze čtyř dost-doktorských pracovníků a šesti studentů se zaměří na vybraná národní muzea a oficiální místa paměti nejen v podobě tradičních institucí, ale také „nových muzeí“. Prezentace historie v „národních“ muzeích bude konfrontována s výstavami pořádanými mimo tento rámec (např. vernakulární památníky a formy kulturně-politické produkce) v komunitních uměleckých centrech, veřejných vystoupeních, kolektivním umění nebo politických tancích. Tento projekt tak položí základ pro podání jedné či více ERC žádostí a otevře cestu pro alternativní prezentaci dějin skupin vlastních (in-groups) i cizích (out-groups), obvykle rozdělených radikálním nacionalismem a xenofobií.
Ekonomie energetiky a politiky životního prostředí
Číslo projektu: Primus/17/HUM/16
Hlavní řešitelka: doc. PhDr. Mgr. Zuzana Havránková, Ph.D.
Spolupracující pracoviště: Centrum pro otázky životního prostředí
Doba řešení projektu: 1.1.2018 - 31.12.2022
Anotace projektu:
Hlavním cílem projektu je založit novou výzkumnou skupinu v oblasti ekonomie energetiky a politiky životního prostředí s cílem lépe porozumět faktorům chování a prohloubit znalosti týkající se dopadů klimatických a energetických politik prostředí. Projekt má interdisciplinární charakter, v jehož rámci budou ekonomické modely obohacené dalšími vědeckými přístupy. Nově založená výzkumná skupina je zamýšlena jako zastřešující centrum, které bude poskytovat platformu pro vědecké pracovníky ze dvou doposud nezávislých pracovišť, vyučovat a školit studenty na několik součástech UK s cílem podpořit spolupráci a zvýšit kvalitu vědeckých výstupů. Projekt představuje start-up nástroj s cílem prohloubit znalosti a vědomosti prostřednictvím spolupráce jak v rámci UK, tak mezinárodně. Výzkum se bude týkat spotřebitelské poptávky a analýzy preferencí se zaměřením na energeticky úsporné chování a tzv. energy efficiency paradox. Výzkum je také zaměřen na rozvoj nových a zlepšování stávajících nástrojů pro modelování ekonomických, distribučních a environmentálních dopadů politik, a to včetně modelů dílčí rovnováhy, analýz substituce faktorů nebo modelování nákladů snižování emisí.
Hybridní revoluční aktéři v globální politice
Číslo projektu: Primus/17/HUM/24
Hlavní řešitel: doc. PhDr. M.Phil. Ondřej Ditrych, Ph.D.
Doba řešení projektu: 1.1.2018 - 31.12.2021
Anotace projektu:
Projekt (HYDRA) zavádí kategorii “hybridního revolučního aktéra” (HRA) v globální politice, který je definován rozptýlenou a heterogenní subjektivitiou, rekódováním suverenity jako konstitutivní normy globálního řádu a translokální revoluční praxí. HYDRA tím usiluje o lepší porozumění fenoménu tzv. Islámského státu; ale zároveň, prostřednictvím komparativní analýzy dalších vybraných případů HRA působících uvnitř "vestfálského" řádu (revolučních ší’itských aktérů, kvietistických saláfistů, PLO a Bolševiků), o formulaci teorie hybridního revolučního aktérství, zviditelnění sil tento řád klížících, ale rovněž generujících, a příspěvek ke kritickému výzkumu suverenity, globálního řádu a změny. HYDRA by využila výzkumných strategií inspirovaných nedávnými diskursivními, praxeologickými a materiálními obraty v mezinárodních vztazích za účelem prozkoumání dynamických procesů tvorby subjektivit HRA se zvláštním zřetelem k jejich hybridní prostorovosti (teritoriálnímu zakotvení a zároveň ‘odvázání’); a vzájemně konstitutivním účinkům těchto subjektivit a normativních řádů v globální politice, (re-)produkovaných opakovanou, kolektivní performancí.
Behaviorální finance a makroekonomie: Nové pohledy pro hlavní proud
Číslo projektu: Primus/19/HUM/17
Hlavní řešitel: prof. PhDr. Ladislav Krištoufek, Ph.D.
Doba řešení projektu: 1.1.2019 - 31.12.2021
Anotace projektu:
Hlavním cílem tohoto projektu je založení mezinárodně konkurenceschopného týmu složeného z mladých výzkumníků s bohatými mezinárodními zkušenostmi a kontakty. Tento tým výrazně přispěje k výzkumu v rychle se rozvíjejících, ale stále mladých disciplínách behaviorálních financí a makroekonomie, které jsou založené na interdisciplinárním přístupu k řešení problémů financí a makroekonomie hlavního proudu výzkumu. Takový tým také zaplní mezeru v portfoliu subdisciplín na Univerzitě Karlově, protože takový silný tým na ní v dané oblasti zatím neexistuje. Behaviorální finance a makroekonomie přispívají hlavnímu proudu ekonomie opuštěním některých nerealistických předpokladů jako je např. dokonale racionální representativní agent a zaměřuje se na agenty omezeně racionální a heterogenní v chování. Tato heterogenita je pak základem agentních modelů, které jsou postaveny na jednoduchých empiricky ověřených heuristikách, ale jsou schopny vysvětlit některá problematická témata financí a makroekonomie hlavního proudu.
Integrální výzkum textu a četby
Číslo projektu: PRIMUS/20/HUM/005
Hlavní řešitelka: fil. dr. Mgr. Anežka Kuzmičová (FF UK)
Hlavní řešitelka na FSV: Mgr. Markéta Supa, M.A., Ph.D.
Doba řešení projektu: 1.1.2020 - 31.12.2022
Anotace projektu:
Skupina Integrating Text & Literacy Research (Integrální výzkum textu a četby) mezioborově zkoumá prožívání příběhů v textové a jiné formě u dětí na vyšším prvním stupni ZŠ. Sledujeme dvojí cíl: Zaprvé zjišťujeme, nakolik děti v tomto věku vnímají čtení beletrie – a příběhy obecně – jako předmět celistvé zkušenosti zahrnující tělesný prožitek. Pro tento účel využíváme kvalitativní a kvalitativně-kvantitativní postupy, které kreativně přizpůsobujeme věku účastníků (multimodální ohniskové skupiny, online rozhovory, Q metoda). Zadruhé zkoumáme čítankové texty, které jsou dětem v tomto věku školou nabízeny. Pro jejich analýzu jsme vyvinuli anotační metodu zaměřenou na znaky tří základních typů vyprávěné zkušenosti (počitky, emoce, teorie mysli) a vzájemné vztahy mezi nimi. Metodu a analytické otázky upravujeme dle zjištění z terénního výzkumu, tedy od dětí samotných. Čerpáme z ideových a výzkumných tradic holismu, sociálního konstruktivismu a tzv. vtělené kognice, která propojuje myšlení a učení s tělesnou zkušeností a která se v českém prostředí aplikuje např. v Hejného metodě výuky matematiky, avšak v humanitních předmětech se běžně neuplatňuje. Z propojení našich dvou výzkumných linií by měly vzejít návrhy nových zážitkových prvků do výuky čtení, mediální výchovy a podpory čtenářství.
Digitální občanská participace dětí a dospívajících v globalizovaném světě
Číslo projektu: PRIMUS/21/HUM/003
Hlavní řešitelka: Annamária Neag, PhD
Doba řešení projektu: 1.1.2021 - 31.12.2023
Anotace projektu:
Záměrem mezinárodního a interdisciplinárního týmu juniorních výzkumnic a doktorských studentek z České republiky a Maďarska je výzkum občanské participace dětí a dospívajících a dovedností souvisejících s digitálním aktivismem (mladších 18 let). Projekt propojuje dvě základní výzkumné oblasti; 1) analýza veřejného online diskurzu (Vancsó, 2020; Vochocová & Rosenfeldová, 2019) a reprezentace občanských aktivit mládeže z #ClimateStrike iniciativy nezletilých, identifikující normativní představy o občanské aktivitě nezletilých za použití metod obsahových analýz a analýz diskurzu; 2) digitální etnografie a participační akční výzkum obvyklý ve výzkumy digitální gramotnosti (Neag, 2015; Neag & Supa, in press) zkoumající pohled nezletilých na občanskou angažovanost a dovednosti klíčové pro digitální aktivismus. Vytvoříme tak inovativní teoretický a metodologický rámec pro výzkum občanské inciativy nezletilých v globálních otázkách. V kontextu vzrůstající podpory digitalizace společnosti a zapojení nezletilých ze strany EU poskytne projekt prostor pro mezinárodní spolupráci vědkyň a vědců, nezletilých aktivistů a tvůrců politik, která vyústí v návrh ERC projektu zahrnující další země EU.
Vývoj teorie a metod pro výzkum herního průmyslu s aplikací na ČR
Číslo projektu: PRIMUS/21/HUM/005
Hlavní řešitel: Mgr. et Mgr. Jaroslav Švelch, Ph.D.
Doba řešení projektu: 1.1.2021 - 31.12.2023
Anotace projektu:
Během posledních desetiletí se počítačové a mobilní hry (digitální hry) staly jednou z nejpopulárnějších forem zábavy, obzvlášť mezi mladými lidmi. Zároveň se herní průmysl stává celosvětově jedním z nejrychleji rostoucích mediálních odvětví a velikostí je již srovnatelný s průmyslem filmovým. V současnosti se díky růstu esportu, herního streamování a příbuzných fenoménů stávají digitální hry nedílnou součástí mediální krajiny. Výzkum produkce digitálních her a herního průmyslu je však přesto ve svých prvopočátcích. Cílem navrhovaného projektu je proto sestavit výzkumnou skupinu, jež vyvine teoreticko-metodologický rámec umožňující porozumět komplexnímu fungování herní produkce a herních průmyslů, jakož i jejich zakotvenosti v sociálních, kulturních a ekonomických kontextech. Tento rámec položí základ pro dlouhodobý empirický výzkum herní produkce a etabluje UK coby regionálního lídra ve studiu herních průmyslů. V průběhu projektu naše skupina nový rámec otestuje na případu českého herního průmyslu a popíše specifika herní produkce coby složky lokálního kreativního průmyslu. Projekt vyvrcholí žádostí o ERC grant analyzující herní průmysl coby nové paradigma kulturní produkce.
Globální toky politických informací
Číslo projektu: PRIMUS/21/HUM/012
Hlavní řešitel: Dr. rer. pol. Michal Parízek, M.Sc., Ph.D.
Doba řešení projektu: 1.1.2021 - 31.12.2024
Anotace projektu:
Politologii a sociálním vědám zásadně chybí systematické poznání toků politických informací napříč státy. V době, kdy globální politika prochází informační revolucí, jednoduše nevíme, do jaké míry politicky relevantní informace v masmédiích překračují národní hranice. GLOWIN otevírá novou výzkumnou agendu tím, že nabízí originální empirický a teoretický popis těchto toků. Naše výzkumná skupina vytvoří první systematickou mapu politického obsahu zpráv o jednotlivých zemích v online médiích napříč světem. Na základě automatizované textové analýzy a díky unikátně bohaté zdrojové základně empirických dat pokryje GLOWIN politicky relevantní zprávy prakticky ze všech zemí světa a zhruba 60 000 online médií, po roce 2010. K odhadu objemu politické informace obsažené v těchto zprávách navíc vytvoří GLOWIN originální měřítko politické informace na základě poznatků z informační teorie. Spojením nejnovějších metod a hlubokého teoretického ukotvení otevírá GLOWIN prostor pro prozkoumání zásadní, avšak dosud opomíjené dimenze globalizace a mezinárodní politiky.
Experimentální laboratoř pro výzkum mezinárodní bezpečnosti
Číslo projektu: PRIMUS/22/HUM/005
Hlavní řešitel: PhDr. Michal Smetana, Ph.D.
Doba řešení projektu: 1.1.2022 - 31.12.2025
Anotace projektu:
Cílem tohoto projektu je ustavení nového interdisciplinárního výzkumného týmu na pomezí politické vědy a kognitivní a sociální psychologie. Projekt bude primárně zaměřen na využití experimentálních metod pro výzkum postojů jednotlivců k mezinárodně-bezpečnostním otázkám, s přihlédnutím k faktorům jako jsou morální hodnoty, emoční stavy a kognitivní rysy, a možné efekty primingu a rámování daného problému. Na empirické rovině se bude výzkumná agenda týmu na následující čtyři roky orientovat na postoje veřejnosti k použití vojenské síly v mezinárodní politice, specificky pak se zaměřením na problematiku zbraní hromadného ničení (jaderných, chemických a biologických zbraní), umělé inteligence a autonomních zbraňových systémů, kybernetických útoků a operací k kontextu současných „hybridních hrozeb”. V tomto směru nabídne projekt unikátní srovnávací perspektivu skrze využití experimentálních dotazníkových šetření v Evropě, v USA a ve vybraných státech Asie a Blízkého východu. Výsledky výzkumu přispějí do širších debat v rámci mezinárodních vztahů a bezpečnostních studií o formování postojů jednotlivců a skupin k zahraniční politice.
Minulost přítomností: role traumatické historie v zahraniční politice
Číslo projektu: PRIMUS/22/HUM/011
Hlavní řešitel: Dr. Irena Kalhousová
Doba řešení projektu: 1.1.2022 - 31.12.2025
Anotace projektu:
Jak traumatická minulost ovlivňuje současnou zahraniční politiku? Tato otázka se stala aktuální především s nástupem evropských populistických stran, které svou politiku prosazují i přes sporné výklady historie. V návaznosti na to se tento projekt zaměřuje na otázku, proč a jak je minulost přítomna v mezinárodních vztazích. Konkrétně budeme zkoumat, jak vzpomínky spojené s druhou světovou válkou a Holocaustem ovlivňují: (i) zahraniční politiku členských států EU; (ii) rozhodovací procesy EU; (iii) vztahy Izraele s Evropou. Projekt bude důležitým příspěvkem do (stále omezené) literatury k tomu, jak rámování traumatických událostí ovlivňuje světovou politiku a jak populistická politika paměti redefinuje zahraniční politiku. Vytvořením interdisciplinárního rámce vhodného ke zkoumání toho, jak politika paměti ovlivňuje mezinárodní vztahy, bude mít projekt nejenom empirický ale i teoretický dopad. Výsledky výzkumu budou publikovány v šesti impaktovaných časopisech, editované knize a pro zvýšení dopadu také v publikacích zaměřených na odbornou neakademickou veřejnost. Přínosem projektu rovněž je, že na Univerzitu Karlovu přivede vědce z Velké Británie, USA a Izraele.