Strategická komunikace

Strategická komunikace ve velmi zjednodušené definici pomáhá organizacím dosahovat jejich cílů. Teoreticky vychází z komunikačních studií, ale zahrnuje celou řadu dalších sociálních věd, zejména psychologie, behaviorální ekonomie, politologie či mediálních studií ad. V současné době, kdy je převážná většina mezilidské a sociální komunikace mediovaná (zprostředkovaná za pomoci technologií, ať již tradičních, či digitálních médií), se výrazně rozvinul také prostor pro analýzu a teoretickou reflexi komunikace. Zároveň se s technologickými možnostmi objevuje celá řada naléhavých společenskovědních otázek, které vybízejí k hlubší filozofické reflexi a aktualizaci etických i legislativních norem ve společnosti (zejména v otázkách ochrany spotřebitele, ochrany osobních údajů, vlivu organizací (politických stran, komerčních firem či aktivistických skupin apod.) na svobodné rozhodování jednotlivců apod. 

Strategickou komunikaci praktikují jak komerční firmy, tak nekomerční instituce – neziskové organizace, církve, sportovní, umělecké, vládní, zdravotnické, vědecké, charitativní a další organizace. Strategická komunikace se tak uplatňuje i tam, kde nevzniká přímý marketingový vztah nabídky a poptávky, ale kde je záměrem organizace komunikovat a ovlivňovat cílové skupiny v mnohem širším rámci působení. Příkladem je komunikace různých zdravotních kampaní, jejichž cílem je zvýšit ochranu veřejného zdraví, komunikování vládních reforem, propagace sportu a zdravého životního stylu, komunikace církví, vzdělávacích a vědeckých institucí apod. Ve strategické komunikaci se uplatňují poznatky z dalších souvisejících vědních disciplín, zejména sociálních a humanitních věd, např. sociologie, psychologie a sociální psychologie, ekonomie (zejména behaviorální ekonomie), filozofie, kulturní antropologie apod. Strategická komunikace zároveň odráží aktuální vývoj digitální komunikace a technologie nových médií, který proměňuje celou oblast sociální a mediální komunikace. 

Studenti jsou motivováni k tomu, aby tyto poznatky aplikovali do konkrétních oblastí, jichž se komunikace týká. Zároveň musejí načerpat znalosti z persvazivní komunikace a přesvědčování, řízení důvěry (trust managementu), segmentace stakeholderů a cílových skupin a metodiku a management strategického řízení. Důležitou a nedílnou součástí strategické komunikace je důraz na etiku, etické rozhodování a sociální odpovědnost ve všech oblastech komunikace. 

Magisterský obor Strategická komunikace logicky navazuje na již zavedený a velmi úspěšný bakalářský obor Marketingová komunikace a public relations. Bakalářský obor marketingová komunikace je dlouhodobě nejžádanějším oborem na FSV UK, seznamuje studenty se základní teorií komunikace, vztahů s veřejností, společenskými souvislostmi oboru a základní metodologií, avšak není s to pokrýt poptávku po specializovaném a vědecky náročnějším typu vzdělání v oboru. Strategická komunikace reaguje na přímou poptávku ze strany absolventů bakalářského stupně marketingové komunikace a PR, a je i vhodným typem studia pro absolventy dalších oborů (zejména sociologie, politologie, mezinárodních vztahů apod.).

Magisterský obor Strategická komunikace představuje nejmodernější vývoj jak v teorii, tak v praxi komunikace, který v zahraničí reprezentují například Columbia University v New Yorku, Georgetown University, Annenberg School při University of Southern Carolina či Univerzita v Lipsku.  Absolventi oboru budou připraveni na vlastní vědeckou dráhu na doktorském stupni, zejména Mediální a komunikační studia, nebo na praxi ve vedoucích pozicích komunikačních odborníků a samostatných manažerů v oblasti strategické komunikace, marketingové komunikace či public relations. Na rozdíl od absolventů bakalářského studia jsou studenti připravování na profesní dráhu ve vyšších manažerských pozicích, samostatnou práci a řízení týmů. 

Strategická komunikace vychází vstříc poptávce po kvalifikovaných středních a vyšších manažerech komunikace a vedoucích komunikačních odborů, ať již ve firmách, státních či neziskových organizacích apod. (pozn.: veškeré uvedené pozice uvádíme pro přehlednost v mužském rodě, ale platí samozřejmě bez rozdílů i v ženském rodě. Naopak, ženy tvoří významnou část profesionálek z praxe). 

Komunikace se v dnešní době výrazně proměnila a využívá stále sofistikovanější nástroje, proto se povaha této činnosti profesionalizovala a vyžaduje neustále podrobnější znalosti a dovednosti. Mezi typické pracovní pozice, které mohou absolventi zastávat, patří například: 

• manažer v oblasti komunikace, 
• vedoucí komunikačního či tiskového odboru,
• odborník na digitální komunikaci a sociální média, 
• odborník na veřejnou diplomacii a propagaci státu,
• vedoucí pracovník v oblasti politické či vládní komunikace, 
• profesionál v oblasti public affairs a zastupování zájmů, 
• manažer komunikace se zaměřením na mezinárodní vztahy či obchod, apod.