Zemřel zakladatel IMS profesor Jan Křen
Zemřel zakladatel IMS profesor Jan Křen
Dne 7. dubna 2020 si koronavirová infekce vybrala svou krutou daň také mezi čelnými osobnostmi Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy – odešel profesor Jan Křen.
Život Jana Křena prošel drahou nejednoznačnou a typickou pro mnoho příslušníků jeho generace poznamenané druhou světovou válkou, od vstupu do řad budovatelů komunismu přes marný pokus o jeho nápravu až po vyloučení z veřejného a akademického života po roce 1969, podpis Charty 77 a návrat do profese po roce 1989.
V počátcích své odborné činnosti se Jan Křen soustřeďoval na české dějiny, již tehdy však pojaté s respektem k jejich vnějšímu kontextu. Práce o československém exilu a odboji za druhé světové války naznačovaly sílící chápání československých a českých dějin jako součásti širších procesů, jež je vymaňovalo jak z jejich výkladu v rámci oficiální stranické doktríny, tak i z národně sebestředné optiky a připravovalo půdu pro další výzkum.
Po dobu dvaceti let, kdy byl zbaven možnosti vykonávat profesi historika a živil se až do konce režimu jako čerpač u národního podniku Vodní zdroje, věnoval se Jan Křen výzkumu zejména moderních českých dějin a česko-německých vztahů včetně tehdy jen okrajově a politicky účelově vykládaného odsunu Němců a jeho domácích i vnějších peripetií. Výsledkem práce byla dodnes ceněná monografie o moderních dějinách česko-německého soužití.
Druhou oblastí zájmu se postupně stával obor tehdy u nás nepříliš známý, v západním světě ovšem dlouhodobě rozvíjený, a to teritoriální studia. Na základě zahraničních zkušeností uzrála na počátku 90. let idea uvedení tohoto oboru i do (pozdější) České republiky. Institucí, která tomu nabídla prostor, byla tehdy čerstvě ustavená Fakulta sociálních věd, v jejímž rámci se teritoriální studia začala rozvíjet na nově založeném Institutu mezinárodních studií, u jehož počátku stál jako jeho „otec zakladatel“ právě Jan Křen. Vedle teritoriálních studií byl Jan Křen také u počátků budování oboru moderních obecných dějin se zaměřením nejprve na dějiny německy mluvících zemí, středoevropského prostoru včetně česko-německých vztahů a posléze na dějiny i současnost teritorií od Severní Ameriky přes západní Evropu až k Balkánu a postsovětskému prostoru.
Od konce 90. let se odborný zájem Jana Křena přesunul ke středoevropskému tématu, jehož vyvrcholením byla doma i v zahraničí kladně hodnocená monografie Dvě století střední Evropy z roku 2005 (v roce 2006 získala cenu Magnesia Litera), která se pokusila pojmout střední Evropu jako velký historický region v době od osvícenství až po konec 20. století. Ještě na podzim 2019 byla tato monografie doplněná knihou Čtvrt století střední Evropy, která se zabývala postkomunistickým vývojem středoevropského regionu. Pedagogická činnost Jana Křena, která na Institutu mezinárodních studií trvala až do školního roku 2015/2016, souvisela s jeho odborným zázemím, se středoevropským a širším evropským kontextem moderních českých dějin.
Neoddělitelnou součástí života Jana Křena byla i jeho činnost organizační a obecně prospěšná, patrná v celém jeho životním běhu. Kromě nezměrného úsilí přivést k životu nový ústav a obor se jeho další aktivity ubíraly k nápravě a stabilizaci česko-německých vztahů zejména na úrovni iniciace a založení Česko-německé komise historiků nebo také na ustavení Česko-německého fondu budoucnosti. Působil a přednášel také na akademických institucích a univerzitách v Brémách, Berlíně, Vídni nebo Marburgu. Domácí i mezinárodní ohlasy, ocenění a vyznamenání jen dokládají výraznou stopu, kterou práce a dílo Jana Křena zanechaly právě v tom prostoru, který byl vždy v centru jeho odborného i veřejného zájmu.
Budeme vzpomínat!
Doc. PhDr. Jiří Vykoukal, CSc., Institut mezinárodních studií
