Výstava Un/finished: Vernisáž nedokončených fotoprojektů studentů Filipa Lába

Výstava Un/finished

Výstava Un/finished: Vernisáž nedokončených fotoprojektů studentů Filipa Lába

Ve čtvrtek 21. října byla na Hollaru zahájena výstava Un/finished. V rámci té se představili fotografové, kteří na svých projektech pracovali s nedávno zesnulým pedagogem, docentem Filipem Lábem. Vystavené fotoprojekty si můžete prohlédnout v budově na Hollaru do konce roku.

Vystavené fotografie jsou nedokončenými projekty bývalých studentů Filipa Lába. „Když jsem telefonovala spolužačce, že právě čtu na internetu, že zemřel Filip Láb, řekla: „Ale to není možný, já mu přece ještě dlužím fotky.“ Na rozlučce u fakulty zmínilo i několik dalších lidí, že to mají stejně. Ještě ten večer jsme se s kamarádem a spolužákem Jiřím Krejčíkem, se kterým za sebou máme už několik autorských počinů, rozhodli, že se pokusíme tyhle nedokončené soubory shromáždit, vystavit je a dokončit je alespoň tímhle způsobem. Oba jsme měli potřebu udělat něco, cokoliv, v situaci, se kterou se nic udělat nedá,“ říká jedna z organizátorek výstavy Marie König Dudziaková.

Celou reportáž o události si můžete přečíst na našem blogu.

V rámci vernisáže prezentovali své fotografie i studenti z IKSŽ FSV UK.

Můj fotoprojekt je portrétem. Mě zajímalo širší téma identity a vybral jsem si identitu, která je svým způsobem dvakrát vyčleněna z mainstreamu. Hrdinou mých fotek je Quang, Čech vietnamského původu, který je zároveň gay. Je tam několik vizuálních strategií, jsou tam černobílý, barevný, analogový, digitální fotky, je to mix různých přístupů, je to metafora k tomu, jak je náročný utvářet si vlastní identitu. Ta identita je vlastně strašný bordel. I ta kniha je strašný vizuální bordel,“ říká o svých fotkách student Tomáš Pacovský.

Foto Tomáše Pacovského

Foto: Tomáš Pacovský

Další studentka, Anna Mikolandová, mluví o vlivu fotografií na sebe samotnou. „Já jsem fotografovala hodně věcí na mobilní telefon, což byla věc, kterou pan Filip Láb podporoval a pro mě osobně to byla cesta, jak do těch fotografií dostat víc samu sebe. Když držím v ruce profesionální fotoaparát, tak mám takový pocit, že ty fotografie jsou hezké, ale nemám k nim takový cit, jako k těm, které fotím telefonem, který mám neustále u sebe. Můžu zachycovat i věci, které bych se zrcadlovkou zachytit nedokázala. To se ukazuje i na mojí fotoknize, která je celá osobní a citlivá.“

Foto Anna Mikolandová

Foto: Anna Mikolandová

Celou reportáž z události čtěte na našem blogu.