Výstava "Towards: Hledání queer safe space" se přesouvá do Jinonic

Towards

Výstava "Towards: Hledání queer safe space" se přesouvá do Jinonic

Ve foyer Areálu Jinonice můžete po další dva měsíce shlédnout výstavu fotografií studentů FSV UK s názvem "Towards: Hledání queer safe space." Výstava měla premiéru během Prague Pride v srpnu v budově Hollar.

Umí být Sudety queer? Je rave oázou svobody? Může být veřejný prostor skutečně všech? Co tvoří safe space a co jej narušuje?

Desítky zemí po celém světě kriminalizují homosexualitu nebo queer lidi jinak utlačují. V Evropě mimo jiné v posledních letech roste počet případů násilí vůči lidem s menšinovou sexuální orientací nebo genderovou identitou. Navzdory veškerému pokroku tak musí queer lidé stále často skrývat sebe sama, aby se mohli ve veřejném prostoru, a nejen v něm, cítit bezpečně.

Kde můžou queer lidé existovat bez jakéhokoliv studu a strachu - kde můžou “být”? Studentstvo FSV UK kolektivně zkoumá safe space, to jak vypadá, kde začíná a kde končí anebo co jeho utvoření brání.

 

Autorstvo výstavy:

Alena Harciníková
Mám ráda kytky, architekturu a švédský detektivky. Skrze moje fotky se snažím vyprávět intimní příběhy, který vykreslují celospolečenská téma. Chvilku jsem studovala v Dánsku a právě se snažím infiltrovat do Českého rozhlasu.

Hana Grohová
Studuji teď vizuální žurnalistiku na Univerzitě Karlově a fotografii na ITF v Opavě. Svou tvorbou se snažím zachytit různé pocity a ukázat, že fotka může být terapií. Kromě toho se taky ráda s foťákem a hudbou v uších toulám po různých prostorech, ať už je to město, nebo venkovní krajina.

Tomáš Pacovský
Chci dávat prostor queer perspektivě, baví mě kolaborativní projekty a fascinuje mě vizualita politické komunikace. Mám za sebou semestr dokumentární fotografie v britském Cardiffu, půl roky fotožurnalistiky v Dánsku. Dokončuji magistr vizuální žurnalistiky na FSV UK a „říkám slova“ ve vysílání Radia Wave.

Vladimír Nezdařil
Žene mě chtíč polapit pocit a dát mu formu. Studuji žurnalistiku na FSV a po severské deziluzi se chci vrátit ke kořenům: zachycovat to, kým jsem a kdo mě tvoří – queer osudy dneška i zítřka.