Měsíce čekání, náročná finalizace. Výzkumníci popisují, jaká cesta vede k získání ERC grantu

Získání Startovního grantu Evropské výzkumné rady (ERC) představuje jeden z největších profesních úspěchů, kterých mohou vědkyně a vědci v evropském měřítku dosáhnout. Na FSV UK putovaly v poslední době hned dva. Loni se stala historicky první držitelkou společenskovědního ERC Starting Grantu na UK dr. Anežka Kuzmičová z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky. Od letošního září se jeho získáním může chlubit i doc. Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií. Oba nyní na realizaci pětiletého výzkumného projektu získali 1,5 milionu eur (v přepočtu 37,5 milionu korun). A ačkoliv jsou jejich výzkumná témata odlišná, oba si prošli náročným procesem, který získání prestižního grantu předchází.

Celý proces od formálního podání po podpis grantové smlouvy trvá přes rok. První krok představuje prvotní formulace návrhu projektu, který musí podpořit daná instituce, kde vědkyně či vědec působí. „V mém případě tento proces zahrnoval vyjádření mého institutu, fakulty i univerzity. Následoval několikaměsíční proces psaní a přepisování samotného návrhu projektu, v rámci nějž jsem se zúčastnil několika praktických workshopů, kulatých stolů a seminářů, kde jsem získal zpětnou vazbu. Musím upřímně říct, že výsledný návrh projektu se od prvotního návrhu významně lišil,“ popisuje doc. Smetana, který bude ve svém projektu Microfoundations of Collective Defence (MICROCODE) zkoumat stabilitu vojenských aliancí.

Dr. Kuzmičová oproti tomu sepisovala žádost o ERC grant bezprostředně po období pandemie koronaviru. I kvůli tomu nemohla myšlenky na nový projekt rozvíjet příliš dlouho a postupně se obracet na kolegy pro konzultaci. „Napsání grantu bezprostředně předcházelo lockdownové období, které bylo pro mě vzhledem k manažerské pozici ve výzkumu s dětmi, navíc v kombinaci s vlastním rodičovstvím, hodně zátěžové. Tím pádem jsem nebyla v situaci, v níž jsou ostatní žadatelé o ERC, kteří někdy na žádosti sedí opravdu rok a půl soustavně. Což ale na druhou stranu v mém případě bylo štěstí, protože by to ještě přispělo k mnohem většímu stresu z podání,“ přiznává dr. Kuzmičová, která se ve svém projektu Ways of imagining in children’s lives with information texts (WONDRE) bude zabývat vztahem dětí k informacím a čtení literatury faktu.

Celý rozhovor si přečtěte na webové stránce o vědě na FSV UK.