-
Nedávné tragické události na berlínském pochodu Christopher Street Day nám připomínají, že předsudky a nenávist vůči LGBTQ+ lidem nejsou ve společnosti minulostí. Právě v těchto chvílích má o to větší význam osvěta, empatie a vědecký pohled na otázky diverzity a lidských práv. Jak na tato témata nahlížejí společenské vědy? Dočtete se v článku.
-
Od návratů přeživších holokaustu přes politickou geografii Afriky až po pravidla digitálního marketingu. Přinášíme výběr osmi publikací, které v posledních dvou letech vydali akademici a akademičky Fakulty sociálních věd UK. Každá z knih otevírá jiné téma, všechny ale nabízejí hlubší porozumění společnosti a světu, ve kterém žijeme.
-
Světový řád prochází v současnosti proměnou, která mění fungování mezinárodních institucí, vztahy mezi velmocemi i postavení Evropy. Dopady se stále výrazněji projevují v bezpečnosti, ekonomice, využívání nových technologií i vesmírném soupeření. Jaké příležitosti z těchto změn plynou pro Evropskou unii i Českou republiku? Nejen o tom v nejnovější epizodě podcastu De Facto diskutovali s Alicí Němcovou Tejkalovou dva odborníci z Institutu politologických studií FSV UK – Michal Parízek a Bohumil Doboš.
-
Žádost o grant na rok 2027 je možné podat do 15. září 2026. Grant podporuje mladé vědkyně a vědce, kteří se snaží skloubit kompetitivní vědeckou činnost s kvalitní péčí o dítě v předškolním věku. Stipendium ve výši 150 000 korun se uděluje na jeden kalendářní rok a je určeno pro (post)doktorandky a (post)doktorandy na prahu vědecké kariéry a v tíživé životní situaci, kteří pečují o dítě předškolního věku a současně se aktivně věnují vědecké práci.
-
Více než tisíc vědkyň a vědců z celého světa spojilo síly při tvorbě Humanity’s Last Exam – jednoho z nejvýznamnějších nástrojů současnosti pro hodnocení nejpokročilejších modelů umělé inteligence. Mezi autory globálního projektu, jehož výsledky publikoval prestižní časopis Nature, patří také Vít Střítecký a Petr Špelda z Katedry bezpečnostních studií Institutu politologických studií FSV UK.
-
Replikace výzkumu patří mezi nástroje, které pomáhají odhalovat slabá místa vědeckého poznání. Význam replikací vysvětluje v rozhovoru pro iniciativu EOSC CZ docent Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií FSV UK. Proč ani publikace v prestižním časopise automaticky nezaručuje bezchybnou metodiku? Na čem stojí takzvaná otevřená věda? A jaké dopady má generativní AI na akademickou práci? Dozvíte se v rozhovoru.
