TZ: Výzkumníci z FSV a Univerzity v Leedsu představili nástroj, jak bojovat s islamofobií
Výzkumníci z FSV a Univerzity v Leedsu představili nástroj, jak bojovat s islamofobií
V Praze dnes sociologové z Fakulty sociálních věd a Univerzity v Leedsu prezentovali doporučení, jak čelit nenávistným projevům vůči muslimům a islámu. Pracovní setkání, na kterém se sešli zástupci společenskovědních oborů, neziskových organizací, státní správy, občanských iniciativ a médií je vyústěním dvouletého projektu, jehož cílem bylo najít společnou evropskou strategii pro boj s islamofobií. Tato strategie, poprvé představená 26. září v Bruselu členům Evropského parlamentu, Evropské komise a dalších evropských organizací, zohledňuje odlišné sociokulturní podmínky a zkušenosti jednotlivých států.
Roste násilí vůči lidem, kteří jsou, mnohdy jen na základě barvy pleti, považováni za muslimy. Muslimové se stále častěji setkávají s pohrdáním, otevřeným zastrašováním v médiích a na sociálních sítích i ústrky v každodenním životě. Nový výzkum ukazuje deset základních rysů islamofobie a navrhuje, jak se s nimi efektivně vypořádat.
Islamofobie stoupá a „normalizuje“ se
Výzkumníci se shodují, že muslimové se stále více setkávají s odsudky, zastrašováním, slovními i fyzickými útoky, a to jak v zemích s početnými muslimskými komunitami, jako je Velká Británie, Francie, Belgie či Německo, tak v zemích, kde muslimové tvoří jen malý podíl populace. Podle studie IHRC (2016) vzrostl ve Velké Británii počet fyzických útoků na muslimy ze 13,9 % v roce 2010 na 17,8 % v roce 2014. Podíl těch, kteří zažili nějaký slovní útok, v uvedených letech stoupl z 39,8 % na 66 %. „Řekla bych, že islamofobie už není výlučně pravicovým fenoménem, ale spíše něčím, co můžeme vidět napříč celým politickým spektrem,“ dodává Amina Easat-Daas, socioložka z britského Leedsu.
Projekt, na kterém se pod vedením britských sociologů prof. Iana Law a prof. S. Sayyida podíleli akademici z Belgie, České Republiky, Francie, Maďarska, Německa, Portugalska a Řecka, identifikoval několik klíčových projevů islamofobie. Muslimové jsou často stereotypně vnímáni jako bezpečnostní hrozba, nepřizpůsobiví občané, nebezpečí demografické exploze, náboženští fundamentalisté a ohrožení místních národních identit a evropských institucí. Jsou spojováni s útlakem žen a homofobními postoji, popisováni jako přirozeně odlišní a násilní. Islám je líčen jako homogenní náboženství a zdůrazňovány jsou převážně jeho extrémní a méně běžné formy.
Jak zastavit šíření islamofobie
„Prvním důležitým krokem, jak čelit šíření islamofobie, která začíná být napříč Evropou vnímána jako normální a přirozená, je posílení takové pozice, která islamofobii, stejně jako jiné formy rasismu, odmítne jako nepřijatelné,“ uvádí v závěrečné zprávě projektu Arzu Merali, vedoucí výzkumné sekce Islámské komise pro lidská práva.
Studie, založená na datech ze všech osmi zúčastněných evropských zemí, zahrnuje rozhovory s 272 politiky, příslušníky státní správy, členy neziskových organizací, ale také novináři, akademiky a umělci. Vedle toho pracuje s do té doby publikovanými výzkumy a vlastními analýzami různých typů textů a mediálních výstupů. Spolu s rozborem nejčastějších protimuslimských narativů představuje také sadu kontranarativů – možných způsobů, kterými lze islamofobní tendence narušovat.
V doporučeních pro Českou Republiku navrhují experti cílit na denormalizaci islamofobie. Tu lze založit na pozitivních příkladech solidarity, změnách v sebe-vnímání Čechů ve veřejném diskurzu a zprostředkování příběhů obětí nenávistných projevů. Je třeba posilovat reprezentaci hlasů, které chápou islám jako běžnou součást demokratických společností a muslimy jako jejich plnohodnotné občany. Součástí tohoto kroku musí být dokumentace projevů nenávisti, zobrazování každodenního života muslimů a dávání prostoru pro vyjádření běžným muslimům i muslimským intelektuálům. Měla by být podněcována kritická debata, která umožní vnést do veřejného prostoru odlišné pohledy na islám a bude pěstovat jeho realistický – plastičtější, nuancovaný obraz.
„Diskuse o islamofobii a migraci je třeba vést odděleně. V rámci migračních politik je zcela legitimní vést diskuse o míře solidarity s příchozími či regulaci rizik. Oproti tomu islamofobii a nenávistné projevy není možné tolerovat za žádných okolností,“ podotýká Karel Čada, sociolog z Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd UK.
