TZ: Výzkum FSV UK mapoval dopady epidemie mezi vysokoškolskými studenty

Fakulta sociálních věd UK (hlavní výzkumník Petr Soukup) ve spolupráci s výzkumnou agenturou NMS Market Research, s.r.o. uskutečnila výzkum zaměřený na dopady současné situace na vysokoškolské studenty a jejich vnímání účinnosti přijatých vládních opatření. Výzkum je součástí řešení grantového projektu Grantové agentury ČR č. 19-02986S, Individuální a kontextuální prediktory postojů k nástrojům veřejných politik (hlavní řešitel prof. Arnošt Veselý, CESES, FSV UK). Sběr dat proběhl ve dnech 24. 4. - 29. 4. 2020.

Výzkum, kterého se účastnilo celkem 319 studentů českých vysokých škol formou online dotazování, se zaměřoval na vliv současné situace na studium, bydlení a finanční zajištění studentů VŠ a jejich hodnocení informovanosti a přijatých vládních opatření.

Změny v rozvržení času mezi studium a práci a v bydlení

Díky zrušení prezenční výuky si studenti v průměru polepšili o 14 hodin týdně, které dříve trávili účastí na výuce. Nově ale deklarují zhruba 3 o hodiny vyšší zátěž skrze distanční výuku a o 6 hodin více se v průměru věnují během týdne samostudiu. O celkem 6 hodin týdně klesl počet hodin věnovaných placené činnosti, toto má samozřejmě vliv na jejich finanční situaci, kde došlo k jejímu zhoršení - před epidemií deklarovalo 81 % studentů dostatečné finanční zdroje, během ní poklesl tento podíl na 62 %. Při detailnější analýze se ukázalo, že u 26 % studentů se jejich finanční situace zhoršila.

Platí, že studenti, kteří před vypuknutím epidemie bydleli doma, tam bydlí i nadále. Z těch, kteří bydleli na kolejích, se 80% během epidemie přestěhovalo ke svým rodičům. U těch, co bydleli v pronájmu, je tento podíl výrazně menší, domů se přestěhovalo 40 %.

Hodnocení informování vlády o současné situaci a přijatých vládních opatření

Zatímco většina vysokoškoláků nemá pochybnosti o tom, že potřebné informace byly poskytnuty (nesouhlas vyslovila jen desetina z nich), poměrně časté jsou pochybnosti o srozumitelnosti komunikovaných informací ze strany vlády, kdy téměř 40 % oslovených je nepovažuje za srozumitelné. Tento výsledek je poměrně znepokojivý, protože vysokoškoláci jsou skupinou mladých lidí, kteří navíc s informacemi pracují velice intenzivně a lze tak odhadovat, že srozumitelnost poskytovaných informací pro běžnou populaci není dostatečná.

Celkové hodnocení vládních opatření vysokoškoláky je poměrně pozitivní, 73 % z nich je považuje za přiměřená situaci, 12 % by žádalo striktnější přístup a naopak 15 % považuje přijatá opatření za příliš tvrdá. Účinnost jednotlivých opatření byla hodnocena spíše pozitivně. Jako nejúčinnější je vysokoškoláky vnímáno uzavření škol, povinné nošení roušek a omezení pohybu na veřejnosti.

Informační zdroje vysokoškoláků ohledně COVID-19

Jako hlavní informační zdroje ohledně epidemie uváděli vysokoškoláci nejčastěji webové stránky (49 %), online noviny a televizi (uvedlo shodně 42 % vysokoškoláků). Následují sociální média (25 %), zcela okrajové je užívání rozhlasu (5 %), jiných zdrojů (4 %) a tištěných novin (2 %). Z výsledků je zřejmé, že vysokoškoláci minimálně v době epidemie využívají pro klíčové informace poměrně často masová média (online noviny a televizi), naopak důležitost sociálních médií jako informačního zdroje během epidemie klesá.

Podrobné výsledky výzkumu včetně grafů naleznete zde.

Jakub Říman, tiskový mluvčí

jakub.riman@fsv.cuni.cz

Tel. 222 112 179

Mobil: 721 108 836