Opatření děkana 4/2018

Práce z domova. Zdravotní volno

Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd

 

Opatření děkana č. 4/2018

 

Název:

Práce z domova

Zdravotní volno

 

Účinnost:

1. 2. 2018

V Praze dne: 22. ledna 2018

                                                        PhDr. Jakub Končelík, Ph.D.

                                                                                                                                                                                                        děkan

V souladu s ust. § 2, § 4a a § 317 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, a ust. § 33 odst. 1) zákona č.111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, za účelem poskytnout zaměstnancům další benefity, dále pro využití nových forem organizace práce mimo pracoviště zaměstnavatele stanovuje děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy tyto podmínky pro výkon práce z domova a pro čerpání zdravotního volna.  

 

Část I.

Rozsah platnosti

Toto opatření se vztahuje na zaměstnance v pracovním zařazení na Fakultě sociálních věd UK, kteří jsou zde zařazeni jako hospodářsko - správní, technický a odborný pracovník (THP).

 

Část II.

Práce z domova

 

Článek 1

  1. Prací z domova se rozumí výkon sjednaného druhu práce mimo pracoviště zaměstnavatele, a to z místa bydliště pracovníka. Práci z domova lze vykonávat výjimečně a na základě dohody se zaměstnavatelem.
  2. Na pracovní poměr zaměstnance vykonávajícího práci z domova se vztahuje zákoník práce, právní předpisy pracovního práva, vnitřní předpisy zaměstnavatele a Kolektivní smlouva. Zaměstnanec pracující z domova má stejná práva a povinnosti, jako ostatní zaměstnanci.
  3. Práci z domova lze vykonávat v rozsahu nejvýše 2 dny v kalendářním týdnu a nejvýše 5 dnů v kalendářním měsíci.
  4. Práci z domova lze vykonávat v režimu pravidelného nebo nepravidelného (jednorázového) výkonu.
  5. Pravidelný režim práce z domova se sjednává nejvýše na 1 kalendářní rok s možností opakovaného prodloužení vždy o jeden rok.

 

Článek 2

Žádost o výkon práce z domova

  1. Žádost o výkon práce z domova podává zaměstnanec svému nadřízenému pracovníkovi (tajemníkovi děkanátu, řediteli institutu či vedoucímu centra) prostřednictvím svého vedoucího oddělení děkanátu nebo tajemníka institutu nebo tajemníka centra (pokud je mezi ním a nadřízeným pracovníkem uvedeným výše další článek řízení) na formuláři Žádost o výkon práce z domova, v němž uvede, zda žádá o pravidelný či nepravidelný režim práce z domova, v jakém časovém rozsahu, na jaké adrese bude práce vykonávat.  Součástí žádosti je písemný souhlas zaměstnance s pravidly výkonu práce z domova a jejich dodržování.
  2. Schválenou žádost o pravidelný režim práce z domova předá nadřízený pracovník do personálního referátu k další administraci.  
  3. Žádost o nepravidelný režim výkonu práce z domova schvaluje nadřízený pracovník pouze emailem zaslaným zaměstnanci a schválenou žádost ukládá na daném pracovišti. 
  4. Tajemník fakulty či pracovníci podřízení přímo děkanovi podávají žádost k rukám děkana.
  5. Výkon práce z domova se vykazuje v rámci evidence docházky na daném pracovišti.

 

Článek 3

Podmínky pro schválení výkonu práce z domova

  1. Zaměstnavatel umožní zaměstnanci v pravidelném režimu práci z domova, pokud:
    1. povaha vykonávané práce a provozní podmínky daného pracoviště umožňují práci z domova,
    2. zaměstnanec pečuje o dítě do věku 10 let,
    3. zaměstnanec pečuje o blízkou osobu,
    4. zaměstnanec v žádosti písemně potvrdí souhlas s pravidly pro výkon práce z domova a jejich dodržování.

    2. Blízkou osobou se rozumí osoby uvedené v § 22 odst. 1 občanského zákoníku.[1]

 

Článek 4

 Pravidla pro výkon práce z domova

  1. Pracovní doba, náhrada mzdy, důležité osobní překážky   

Zaměstnanec si rozvrhuje pracovní dobu sám.

Na zaměstnance se nevztahuje úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy. Zaměstnanci nepřísluší mzda nebo náhradní volno za práci přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek.

Zaměstnanci pracujícímu z domova přísluší náhrada mzdy podle § 192 zákoníku práce po dobu dočasné pracovní neschopnosti. Pro tyto účely je stanoveno pro zaměstnance pracující z domova  rozvržení pracovní doby jako jednosměrná pevná pracovní doba od pondělí do pátku od 8:00 hod. do 16:00 hod.

Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy při jiných důležitých osobních překážkách v práci pouze v případě svatby, úmrtí v rodině a při přestěhování zaměstnance v zájmu zaměstnavatele dle zvláštního předpisu [2]. V ostatních případech důležitých osobních překážek v práci náhrada mzdy zaměstnanci nepřísluší.

Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci při jiných v překážkách v práci pracovní volno bez náhrady mzdy nad rámec zákonné úpravy v případech stanovených v Kolektivní smlouvě.

  1. Předávání výsledků práce

Výsledky vykonané práce předává zaměstnanec svému vedoucímu pracovníkovi elektronickým způsobem nebo osobně, a to s přihlédnutím ke sjednanému druhu práce a konkrétním pracovním úkolům.

  1. Náklady spojené s výkonem práce z domova

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci v rámci sjednané Rámcové smlouvy s mobilním operátorem možnost přistoupení k rámcové smlouvě a připojení na internet a přenos dat za zvýhodněný paušální poplatek.  Paušální poplatek hradí zaměstnanec.

Zaměstnanci nepřísluší náhrada nákladů za opotřebení a užívání vlastního vybavení pracoviště. Zaměstnavatel neposkytuje zaměstnanci technické vybavení pracoviště, nábytek apod.  Náklady na elektřinu, teplo, vodu a plyn, připojení na internet, telefonní poplatky nejsou zaměstnanci propláceny.

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci kancelářské potřeby (např. náplně do tiskárny, papír, technické nosiče, šanony, euro obaly, psací potřeby, apod.); tyto si bude zaměstnanec dle potřeby osobně přebírat na pracovišti zaměstnavatele, kam je organizačně zařazen.

  1. BOZP

Zaměstnanec je povinen poskytnout patřičnou součinnost pověřenému zástupci zaměstnavatele v otázce prevence rizik domácího pracoviště.

Zaměstnanec si vytváří vlastní od obytné části svého domova oddělené pracovní prostředí, kde s maximální péčí odstraňuje možná pracovní a zdravotní rizika. Elektrická zařízení budou připojována do sítě odpovídající normovým hodnotám, kabely, kluzké plochy a překážky budou ze země odstraněny. 

  1. Úrazy a zajištění první pomoci

Pracovní úraz bude posuzován podle příslušných ustanovení zákoníku práce.

V případě pracovního úrazu se zaměstnanec zavazuje spolupracovat s osobou určenou zaměstnavatelem na vyšetření úrazu. V případě pravidelného režimu práce z domova vybaví zaměstnanec místo výkonu práce lékárničkou první pomoci. Výdaje za pořízení a řádné vybavení lékárničky první pomoci hradí zaměstnanec. Zaměstnanec zná číslo tísňové linky 155 pro zavolání rychlé záchranné služby lékařské pomoci .

Zaměstnanec umožní zaměstnavateli za účelem kontroly BOZP vstoupit na pracoviště, z něhož vykonává práci z domova, a to na základě předchozího písemného oznámení zaměstnavatele o provedení kontroly, termínu kontroly a identifikaci pověřené osoby k provedení kontroly. Oznámení postačí poslat formou emailového sdělení. Pověřená osoba je povinna počínat si tak, aby šetřila soukromí zaměstnance a kontrola proběhla efektivně a bez zbytečných průtahů.

 

Část III.

Zdravotní volno

 

Článek 1

  1. Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci zdravotní volno v rozsahu dvou dnů v kalendářním roce z důvodu překážky v práci spočívající ve zdravotní indispozici zaměstnance, která mu brání ve výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. 
  2. Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci za dobu čerpání zdravotního volna náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.  
  3. Zaměstnanec není povinen překážku v práci zaměstnavateli prokazovat; je však povinen se zdržovat v místě, které uvede v žádosti o čerpání zdravotního volna. Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat, zda se zaměstnanec zdržuje v místě, které sdělil.
  4. Zjistí-li zaměstnavatel, že se zaměstnanec během zdravotního volna v ohlášeném místě nezdržoval nebo že zneužil zdravotní volno, neposkytne mu zaměstnavatel náhradu mzdu a nepřítomnost zaměstnance v práci bude evidována jako neomluveně zameškaný pracovní den. Za každý  neomluveně zmeškaný den bude zaměstnanci krácená dovolená o 1 den; kratší časové úseky neomluvené absence se mohou v daném kalendářním roce sčítat.     
  5. Zdravotní volno nelze čerpat v době dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, v době ošetřování člena rodiny, v době čerpání dovolené a dále v době přímo navazující na čerpání dovolené, příp. náhradního volna.

 

Článek 2

Žádost o zdravotní volno

  1. O zdravotní volno může zaměstnanec poprvé požádat až po uplynutí zkušební doby.
  2. Žádost zaměstnanec podává vedoucímu pracovníkovi písemně na standardním formuláři pro čerpání dovolené, kde místo „dovolené na zotavenou“ uvede, že se jedná o „zdravotní volno“.
  3. Zdravotní volno lze čerpat minimálně 4 hodiny v jednom pracovním dnu.
  4. Není-li překážka v práci zaměstnanci předem známa a nemohl předložit písemnou žádost předem, zaměstnanec oznámí čerpání zdravotního volna telefonicky nebo emailem svému vedoucímu pracovníkovi a dodatečně, nejpozději následující pracovní den po ukončení čerpání zdravotního volna, doloží písemnou žádostí.

 

Článek 3

Evidence zdravotního volna

  1. Zdravotní volno bude v evidenci docházky uváděno pojmem „zdravotní volno“ nebo zkratkou „ZV“.
  2. Nevyčerpané zdravotní volno nelze převádět do následujícího kalendářního roku.
  3. Evidence zdravotního volna:
    • tajemníka fakulty, proděkanů a jednotlivých vedoucích děkanátu zajišťuje Kancelář tajemníka a sekretariát děkana
    • zaměstnanců v odděleních děkanátu zajišťuje příslušný vedoucí oddělení,
    • Zaměstnanců v institutech a centrech zajišťuje pověřený pracovník ředitelem institutu nebo vedoucím centra.
  4. Evidence zdravotního volna na všech pracovištích fakulty musí být kdykoliv na vyžádání tajemníka fakulty k dispozici k nahlédnutí.

 

Část IV.

Závěrečná ustanovení

  1. Toto opatření vstupuje v účinnost dnem 1. 2. 2018.
  2. Související dokumentace:

Formulář:

1. Žádost o výkon práce z domova (žádost je zveřejněna ve formulářích na webu fakulty)

 

 PhDr. Jakub Končelík,Ph.D.

děkan fakulty

Za správnost:

Mgr. Tomáš Gec

tajemník fakulty

 

[1] Osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen „partner“); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.

[2] Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci