Rozhovor s ekonomem Martinem Gregorem

Naši absolventi nacházejí skvělé uplatnění v zahraničí, říká Martin Gregor

S ředitelem Institutu ekonomických studií Martinem Gregorem o jeho cestě k ekonomii, výzkumných projektech, dění na institutu a uplatnění jeho absolventů.

Rozhovory s osobnostmi FSV: Martin Gregor (IES FSV UK)

Byla vaše cesta k ekonomii přímá?

Určitě ne. Na střední škole mě vždy bavila matematika a logické uvažování, což je fakticky alfa a omega úspěchu v ekonomii. Dělal jsem matematické olympiády, ve volných chvílích jsem si programoval počítačové hry a pro zábavu jsem si vyzkoušel i oficiální test IQ s výsledkem 148. Zároveň jsem však byl typické dítě devadesátých let, které bylo fascinováno politickou a společenskou změnou. Proto jsem nastoupil nejprve na politologii, na níž jsem postupně absolvoval až rigorózní řízení.

Kdy jste se tedy rozhodl ekonomii naplno věnovat?

Hned v prvním ročníku, když jsem dělal společný Úvod do ekonomie a byl jsem v kurzu nejlepším neekonomem, mi došlo, že potřebuji trochu více čísel a formálně správného uvažování, než jakou mi nabízela tehdejší výuka politologie. A tak jsem záhy začal souběžně studovat ekonomii, kde jsem se postupem času vyprofiloval na oblast aplikované mikroekonomické teorie.

Co považujete za váš největší akademický úspěch?

Jsem hrdý na všechny práce, které se mi podařilo prakticky z nuly a bez pomoci jakékoli supervize vymyslet, matematicky dokázat a prodat v drsném globálním akademickém prostředí. A to tak, že editory všech mých hlavních prací byli profesoři z amerických univerzit, včetně jednoho nositele Nobelovy ceny.

Nicméně neustále pracuji na dalších tématech na co nejvyšší možné úrovni, protože bez aktivního zapojení do světového výzkumu se na škole našeho typu nedá fungovat směrem ke studentům a mladším kolegům.

Na jakých projektech se tedy v současnosti podílíte?

Mám dva větší projekty, které mě nyní velmi baví, a které mají dle mého názoru potenciál zaujmout.

První se zabývá známkami a testováním na vysokých školách. Snažím se vysvětlit, jak vypadají známky ve volitelných kurzech, když jejich vyučující pomocí atraktivních známek soutěží o studenty.  Je to pro mě především zajímavá intelektuální výzva a snaha přemostit dvě doposud oddělené typy formálních analýz, totiž analýzy optimálních struktur známek a analýzy optimálních strategií v soutěži o spotřebitele.

Přiznám se, že mi takovéto využití známkování nepřišlo na mysl. A je to spíše případ tuzemských škol nebo se s tímto fenoménem setkáme i v zahraničí?

Obojí. Dá se říci, že o toto téma je celosvětově docela velký zájem. V současnosti pozorujeme zejména na vysokých školách trend neustále zlepšovat známky a zároveň není zřejmé, jak mu efektivně čelit.  Například Princeton provozoval několik let politiku cílenou na snížení známek (podíl známky A nesměl být vyšší než třicet pět procent). Tuto politiku ale nedávno ukončil.  Moje ambice je docela široká, ukazuji, jak rozličné regulace známkování ovlivňují distribuce známek a jak umožňují inflaci dobrých známek.

Ono je to i relevantní pro naši fakultu – s nedávným zavedením povinných bodových pásem pro jednotlivé známky evidentně cítím tlak změnit systém zkoušení tak, aby body byly spíše těsně nad hranicí než těsně pod hranicí. Mimochodem zavedením ETCS známkování také vzniká otázka, zda neregulovat distribuci přímo – podle doporučení tvůrců ETCS systému totiž má známku A a B dostávat nanejvýš třicet pět procent studentů a známky D a E má dostávat minimálně třicet pět procent studentů.

A váš druhý projekt?

Ten se zabývá rozhodováním správních rad a složením výkonných a dozorčích orgánů. V tomto projektu už mám zpětnou vazbu ze strany odborníků z Evropy a Spojených států. V červnu jej budu prezentovat na workshopu v Curychu s lidmi z amerických univerzit, včetně MIT, Whartonu, Columbie, Carnegie Mellon, UCLA atd. V zásadě ukazuji, že striktní regulace vazeb mezi členy těchto orgánů, která je trendem posledních let, může být kontraproduktivní.

Co považujete za největší benefit studia na vašem institutu oproti jiným vysokým školám ekonomického směru?

Rozhodně mezinárodní charakter, kdy u nás vyučují profesoři z Oxfordu, Cambridge a dalších škol. Dále velmi podnětné prostředí s řadou chytrých a přátelských spolužáků. Vedle toho neuvěřitelné množství možností rozvíjet se pomocí různých příležitostí nad rámec samotného studia, ať už jde o týmové soutěže, odborné stáže, soutěže se svými absolventskými pracemi nebo o práci pro E-klub. A v neposlední řadě důraz na kvantitativní základy, bez nichž by ekonomie – a koneckonců jakákoli jiná věda – byla ztracená.

Náš institut je také specifický tím, že hodně lidí z našeho bakaláře odchází do ciziny, zejména do Anglie, Švýcarska a Holandska, protože vědí, že jsou s ostatními studenty ze západní Evropy srovnatelní, ne-li lepší. Ti se pak výborně uplatní mezinárodně.

Tím se dostáváme k uplatnění vašich absolventů obecně. Kam nejčastěji míří?

Převážná většina lidí pracuje v soukromém sektoru na různých analytických pozicích, které vyžadují chytrou hlavu, počítání a v dnešní době i programování. Tradičně dominuje finanční sektor, dnes bych ale řekl, že nejde tolik o sektor jako spíše vůbec o datové a analytické schopnosti. Což potřebují úplně všichni. Vedle toho existuje celá škála dalších možností, od pozic v centrální bance, rozvíjení startupů až po akademickou práci. Doporučuji podívat se na naši stránku na sekci Absolvent měsíce, kde máme inspirativní rozhovory se spoustou našich absolventů. Je to pokaždé velmi zajímavé čtení.

Jaká je pozice IES ve veřejném prostoru?

V dnešní době je tzv. „veřejný a mediální prostor“ často bohužel velmi zvulgarizovaný a racionální úvaha tak velí věnovat svoji energii spíše směrem k těm, kteří chtějí a umějí poslouchat. Moji kolegové jsou tak vlivní primárně v profesních sdruženích, případně komunikují přímo s tvůrci hospodářské politiky.

Tradičně se například naši studenti zapojovali do tvorby a analýzy strategických dokumentů, které pro vládu připravoval prof. Mejstřík v rámci Národně ekonomické rady vlády (NERV).

A jaké jsou aktivity vašich odborníků směrem ven v současné době?

Aktuálním příkladem jsou například analýzy pro Evropský parlament, které pro konzultace europoslanců s guvernérem ECB připravoval prof. Horváth, či vystoupení doc. Janského v komisi Evropského parlamentu na téma zdanění korporací.

Tradiční a oboustranně prospěšná vazba je směrem k České národní bance a nejde jen o analýzy měnové politiky, ale v dnešní době i o analýzu finanční stability a témata finanční regulace obecně.

Jaké akce připravujete na institutu v nejbližší době?

V květnu se studenti mohou těšit na návštěvu profesora Colaka z Finska, který bude mluvit o fintechu a blockchainu. Profesor Colak má doktorát z financí ze Spojených států, dlouho působil na Floridské státní univerzitě a kurz, který u nás bude přednášet, je v Helsinkách jedním z nejpopulárnějších. Jelikož v této oblasti máme sami docela zkušené akademiky a i naši studenti jsou v této oblasti aktivní, očekávám velmi zajímavou výměnu zkušeností.

Co připravujete pro studenty v následujícím akademickém roce?

Jako každý rok co nejlepší možnou výuku, zajímavá témata pro absolventské práce a zprostředkování spousty dalších příležitostí, ať už jde o týmové mezinárodní soutěže nebo o stáže ve špičkových firmách.

Konkrétně se mohou těšit na naši novou snahu zaměřit se na ekonomiku zdravotního sektoru, což je oblast, kde ekonomové mají mnoho co říci a mohou mnohé vylepšit. Konkrétně v září přijede prof. Stavrunova ze Sydney přednášet úvod do ekonomie zdravotnictví. Poté otevřeme nový magisterský kurz ekonometrie ve zdravotnictví pod vedením nové kolegyně, dr. Bertoli, která publikuje v předních světových časopisech na témata z ekonomie zdravotnictví.

Jak se vám daří skloubení pracovního a osobního života?

Jako otec tří dětí, jehož drahá polovička byla jednu dobu v reprezentačních družstvech ve třech sportech, to samozřejmě nemám úplně jednoduché. Ale zároveň si myslím, že kdo nemá děti, nemá ani motivaci pracovat. Na IES je mimochodem populační exploze potěšitelným standardem, řada kolegů a kolegyň má tři i více dětí. S nadsázkou bych tak řekl, že řešíme nedostatek šikovných studentů tak, že si je sami zkrátka vyrobíme (smích).

A otázka na závěr. Při jaké činnosti si nejlépe pročistíte hlavu a odpočinete od všech pracovních aktivit?

O mně je známo, že rád běhám v přírodě, a to zejména orientační běh, pokud možno v co nejvíce divoké přírodě. Takže když se bořím do mechu a borůvčí a kolem mě jen šumí les, tak mi do pocitu úplné svobody mnoho nechybí.

Děkuji vám za rozhovor.

Rozhovor vedl Jakub Říman, tiskový mluvčí FSV UK

Aktuality

  • STEP: soutěž ve studentských prezentacích v angličtině

    Centrum jazykové přípravy FSV UK pořádá soutěž v prezentacích studentské angličtiny STEP. Jedná se o akademickou akci pro studenty všech institutů, kteří chtějí soutěžit v prezentačních dovednostech v angličtině a propagovat svůj obor. Prezentace se uskuteční 17. dubna 2024 od 17:00 do 20:30 v Areálu Jinonice, hala C 117. Termín podání přihlášek je pondělí 18. března, 12 hodin.

  • Otevření nočních studoven v jinonickém areálu

    Noční studovny jsou nově v provozu od pondělí do čtvrtka v čase 19 až 22 hodin a v pátek od 17 do 22 hodin. Vstup je povolen pouze studentům FSV UK s platným průkazem. Pracovní místo není možné rezervovat dopředu.

  • Druhé výročí ruského vpádu na Ukrajinu: Jak by ji nyní Česko mělo efektivně podporovat?

    Dne 24. února 2024 uplynou dva roky od chvíle, kdy ruská vojska vstoupila na území Ukrajiny. U této příležitosti předkládají akademici z Expertní skupiny pro Ukrajinu svůj pohled na to, co by Česká republika měla dělat v následujících měsících, aby Ukrajině efektivně pomohla.

  • Den duševní pohody 11. března v Jinonicích

    Dne 11. března od 9 do cca 11-12 hodin se ve foyer budovy C v Areálu Jinonice můžete opět potkat s pejsky z canisterapeutického spolku Šimíček a dát si něco dobrého k snídani, kterou pro vás připraví studentské spolky. Všichni naši studenti a zaměstnanci jsou srdečně vítáni! Akci pořádá Pracovní skupina pro wellbeing FSV UK. 

  • Ivana Karhanová: Neznám moc tvrdších byznysů než finančnictví, čerpám z toho dodnes

    Jak vzpomíná na začátek své kariéry, kdy pracovala jako finanční poradkyně? Proč se poté rozhodla sama podnikat ve zcela odlišném sektoru? Poslechněte si rozhovor s Ivanou Karhanovou, úspěšnou absolventkou Institutu ekonomických studií FSV UK.

  • V jinonickém areálu je v provozu nové bistro UKafé

    Se začátkem letního semestru otevíráme v Areálu Jinonice nové bistro UKafé. Je umístěno ve foyer budovy A hned za hlavním vchodem a je přístupné také veřejnosti. Kavárna bude otevřena vždy od pondělí do čtvrtka od 9 do 17 hodin a v pátek od 9 do 15 hodin.