Dlouhodobý záměr FSV UK 2011 - 2015

1. Preambule

V souladu s dlouhodobým záměrem samotné Univerzity Karlovy i její Fakulta sociálních věd vidí svou budoucnost jako pracoviště špičkové vědy i výuky bezpečně ukotvené v mezinárodních sítích, jako místo atraktivní a přívětivé pro studenty i zaměstnance, jemuž je vyjma moderního zázemí a vybavení vlastní i moderní a kreativní myšlení, jako sebevědomé a soudržné kulturní společenství s vírou ve vlastní sílu a budoucnost.

Nabízíme vizi moderně řízené instituce s jednoznačně danými a průhlednými pravidly fungující hladce a bez zbytečné administrativy. Instituce čitelné, dynamické, výkonné, systémové a komunikativní, instituce fungující na principech zásluhového a spravedlivého odměňování i oceňování. Nabízíme vizi ve všech směrech profesionální, vnitřně soudržné, společensky odpovědné a navenek jednotné vysoké školy elitní nejen z tradice, ale i výkonem a nároky.

1.1. Fakulta a její svět

Fakulta sociálních věd (FSV UK) se rozhodně hlásí

a) k sebevymezení Univerzity Karlovy (UK) na základech jejího historického poslání, které v zakládající listině ukotvil Karel IV. a připomíná je univerzitní Dlouhodobý záměr (DZ): „povznést vzdělanost země a nabídnout svým občanům nejkvalitnější vzdělání, za kterým se nebudou muset ubírat do ciziny, ale univerzita sama bude vyhledávána cizinci,“[1]

b) ale i k univerzitou definovanému kontextu „humboldtovských principů jednoty výzkumu a vzdělávání, autonomie a svobody bádání i výuky“.

V této souvislosti s hrdostí a s uznáním konstatujeme, že Fakultě sociálních věd se v dvacetiletí od založení podařilo vyrůst v jedno z nejkvalitnějších a nejoceňovanějších vysokoškolských pracovišť v České republice – ve všech oblastech, kterým se věnuje, shromáždila FSV UK pod svou hlavičku vynikající pedagogické a vědecké osobnosti i jedním z nejnáročnějších přijímacích řízení vybrané studenty a vychovala řadu výjimečných absolventů. Akreditovanými obory, výzkumným zaměřením, řadou širších mezinárodních vědeckých projektů i individuálních grantů kultivuje FSV UK skupinu velmi podstatných společenskovědních disciplín – od ekonomie, přes komunikační studia a žurnalistiku, mezinárodní teritoriální studia, politologii a mezinárodní vztahy až k sociologii a veřejné a sociální politice – ve kterých nabízí kompletní škálu vzdělání od bakalářského po doktorské studium v českém a zčásti i anglickém jazyce, či habilitační i jmenovací řízení.

[1] Doslovný překlad listiny srov. kupř. http://www.cuni.cz/UK-1391.html

1.2. Dlouhodobý záměr jako programové prohlášení

Ve formě dlouhodobého záměru nabízíme program, kterým navazujeme na to kvalitní, co se naší fakultě za uplynulé dvacetiletí podařilo vystavět, ale kterým zároveň pro fakultu hledáme nové možnosti a výzvy. V kontextu probíhajících i plánovaných reforem terciárního vzdělávání a z nich vyplývajících změn fungování i financování vysokoškolských pracovišť považujeme totiž konzervaci stávajícího stavu za nemoudrou – naše fakulta bude v příštích letech vystavována stále většímu tlaku nejen domácí, ale (jak doufáme) především zahraniční konkurence, a tak musí hledat a nalézat vnitřní soudržnost a sílu a odhodlaně usilovat o své místo ve vnějším světě.

Nabízený Dlouhodobý záměr FSV UK vychází ze zkušeností naplňování předchozích záměrů, z trendů rozvoje národní společnosti a světových institucí podobného charakteru a v neposlední řadě ze záměru celé hierarchicky uspořádané struktury, jejíž je součástí. Stejně jako Univerzita Karlova v Praze přijala i její Fakulta sociálních věd svůj předešlý Dlouhodobý záměr před dlouhými sedmi lety – v roce 2004.[1] Jakkoliv tento komplexní dokument představoval a dosud představuje cennou vizi, s postupem doby vzrůstala potřeba jeho zevrubného přemyšlení. V těsné návaznosti na nový Dlouhodobý záměr Univerzity Karlovy na období 2011–2015 (DZ UK),[2] na jeho základech a s přidržením se jeho struktury a formy tak i FSV UK nabízí aktuální, nově formulovaný programový dokument, odrážející současné potřeby a současná řešení, ale i výhled na ideální budoucnost fakulty. Vyjma své nejužší vazby ale Dlouhodobý záměr Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (DZ FSV UK) vychází i z priorit formulovaných již v roce 2004 v DZ samotné Univerzity Karlovy i v DZ FSV UK a staví na zkušenostech s plněním těchto dokumentů v uplynulých sedmi letech. Snaží se tak vzít do úvahy i aktuální ekonomickou a sociální situaci. DZ FSV UK je tedy zásadním programovým dokumentem nového vedení FSV UK.

[1] Znění obou dokumentů srov. http://cuni.cz/UK-1588.html a http://FSV UK.cuni.cz/FSV UKTEMP-102.html

[2] Znění obou dokumentů srov. http://cuni.cz/UK-3642.html

1.3. Základní cíle

V nejobecnější rovině považujeme za nutné zdůraznit, že FSV UK nepouští ze zřetele svůj základní existenční rámec a plně se hlásí ke své identitě vysoké školy – podstatou její existence jsou její studenti a o jejich kvalitu i spokojenost bude pečovat především. Nad tento rámec a v důsledném souladu s vymezením priorit na straně UK bude FSV UK v období let roce 2011–2015 klást důraz na tři základní oblasti:

  • 1.3.1: První je rozvoj vědecké a výzkumné činnosti. FSV UK si klade za cíl profilovat se jako platná součást špičkové výzkumné univerzity – v souladu s DZ UK konstatujeme, že „hlavním cílem [...] je systematický rozvoj vědy založený na základním výzkumu nejvyšší kvality. Prvním posláním [FSV UK jako součásti] univerzity proto zůstává činnost vědecká a výzkumná, stejně jako [...] další tvůrčí činnost, se kterou je těsně svázána činnost vzdělávací. [...] Kvalita výuky je do značné míry závislá na kvalitě výzkumné a vědecké práce na každém pracovišti. Proto si [FSV UK] klade za cíl, aby všechny její studijní programy, zejména na doktorské a magisterské úrovni, byly spojeny v maximální možné míře s vědeckou prací a samostatnými badatelskými aktivitami studentů.“ Nezbytností je další posílení čerpání grantových prostředků jako jednoho z pilířů rozvoje fakulty.

  • 1.3.2: Druhou oblastí bude rozvoj zahraničních kooperací s výhledem na jejich kvalitativní proměnu cílenou na posílení vědeckých vazeb, mobility studentské i pedagogické a budování placených, převážně anglickojazyčných studijních programů jako druhého pilíře rozvoje fakulty. V souladu s DZ UK tak konstatujeme, že „cílem je dosáhnout vysokých standardů ve společných mezinárodních vědeckých projektech i mobilitách zejména doktorských studentů, mladých akademických pracovníků a výzkumných pracovníků.

  • 1.3.3: Třetí oblastí je pak univerzální otevřenost FSV UK – naší péči vyžaduje komunikace vnitřní (jak mezi pedagogy a studenty, tak mezi vedením fakulty a jednotlivými instituty a katedrami) i komunikace vnější (jak směrem k uchazečům, tak k širší veřejnosti). FSV UK chce pozorným, důsledným a všestranným informováním i vysvětlováním jak posilovat svou společenskou prestiž, tak směřovat k využití rozvojového potenciálu interdisciplinární kooperace napříč na fakultě pěstovanými obory v pedagogické i vědecké oblasti.

2. Studium

Pedagogické funkci Fakulty sociálních věd věnuje její Dlouhodobý záměr největší díl pozornosti zcela záměrně – jakkoliv se hlásíme ke všem svým společenským rolím, konstatujeme, že Fakulta sociálních věd byla zřízena jako instituce vzdělávající studenty a k tomuto svému poslání se hrdě zná.

2.1. Bakalářské a magisterské studium

V naprostém souladu s DZ UK formulujeme jako základní cíl „být pro kvalitní uchazeče o studium první volbou zejména v doktorských a magisterských studijních programech“ vystavěných na půdorysu špičkové vědy pěstované na fakultě. Neodvracíme ale pozornost ani od profesního vzdělávání v oborech, u kterých platí předpoklad DZ UK, že „je o ně výrazný společenský zájem“ a u kterých jsou „podmínky a kvalita jejich provozování jedinečné“ (například v oblasti žurnalistiky a marketingu).

Rozhodně se hlásíme k záměru „rozšiřovat a zkvalitňovat zahraniční spolupráci ve studijních programech (mobilita studentů, společné programy, společné vedení závěrečných prací atd.)“ i k souvisejícímu záměru „vedle celých programů podporovat i přípravu jednotlivých předmětů vyučovaných v cizích jazycích“.

Dlouhodobá vize v oblasti bakalářského a magisterského studia je a musí být založena na základních charakteristikách: V současnosti má fakulta zhruba čtyři tisíce studentů zapsaných v bakalářském a magisterském studiu (cca 2500 bakalářů a 1500 magistrů). Budovy využívané pro výuku (Hollar, Jinonice a Opletalova, částečně též Rytířská a Celetná) jsou na hranici své kapacity. Dramaticky rostl zejména počet studentů v kombinovaném studiu, kde jich v současnosti studuje přes 500 v bakalářském a téměř 250 v magisterském cyklu. Další navyšování počtu studentů ve studijních programech v českém jazyce za stávajících podmínek financování již nepřinese odpovídající prostředky, naopak hrozí penalizace za překročení schválených limitů. V průběhu dalších pěti let bude navíc docházet k propadu počtu potenciálních uchazečů o studium (osob ve věku absolventů středních škol). S tímto vědomím musí být strategií FSV UK do budoucna nenavyšovat počty studentů v denním studiu a připustit pouze mírný růst počet studentů v kombinovaném studiu, zejména v magisterských programech. Usilovat naopak musíme o zásadní růst podílu studujících v placených cizojazyčných programech.

Do příštích let si přejeme přispět ke zlepšení výuky na FSV UK a ke zpříjemnění prostředí pro vyučující i studenty. Bude zapotřebí:

2.1.1: Organizace studia

  • Vyhodnotit stávající průběh přijímacích zkoušek na bakalářské i magisterské úrovni a zvážit případné úpravy i s ohledem na zavedení státních maturit.

  • Sjednotit kreditní hodnocení kurzů na bázi ECTS kreditů a implementovat revidovaný kreditní systém, zejména při přípravě nových i opakovaných akreditací stávajících studijních programů.

  • Sledovat toky studentů mezi FSV UK a jinými fakultami a vyjednávat smluvní proplácení za výuku. Sledovat toky studentů mezi jednotlivými instituty a součástmi fakulty i jmenovitě Kabinetem jazykové přípravy a zprovoznit systém vzájemných úhrad.

  • Analyzovat potenciál pro případný nárůst počtu jazykových kurzů (navýšení počtu jazykových seminářů i počtu vyučovaných jazyků).

  • Navázat na předešlý dlouhodobý záměr a oživit představu dvojoborového studia organizovaného mezi instituty.

  • Posílit i na magisterské úrovni výzkumný charakter fakulty výraznějším propojením pedagogické a vědecké činnosti, zejména vypracováním standardů pro diplomové práce s důrazem na zvládnutí příslušné metodologie jednotlivých oborů.

2.1.2: Elektronizace studijní agendy

Dokončit elektronizaci studijní agendy a podporovat systémy sloužící ke studiu. Konkrétně jde zejména o:

  • Návrhy úpravy systému SIS UK pro zjednodušení užívání pro studenty a učitele.

  • Možnost elektronické kontroly studijních povinností a zápisu do dalšího ročníku studia.

  • Zavedení elektronického systému kontroly plagiátů v rámci SIS UK a zvážení nákupu přístupu do dalších databází s obdobnou funkčností.

  • Podpora fungování elektronického vedení a zveřejňování kvalifikačních prací.

  • Sledování funkčnosti elektronického výkazu o studiu.

  • Zavedení elektronického systému rezervace na konzultační hodiny pedagogů.

  • Podpora výukového systému Moodle pro denní a zejména kombinované studium.

2.1.3: Hodnocení výuky

Pokračovat v kultivaci systému hodnocení kurzů a jeho následného využití při zlepšování výuky; systém hodnocení průběžně vylepšovat, konkrétně zejména:

  • Zavést možnost sledování vývoje hodnocení kurzu.

  • Doplnit základní hodnocení o detailní výzkumy na bázi skupinových diskuzí.

  • Podpořit praktické uplatnění výsledků na jednotlivých institutech/katedrách.

  • Zvážit úpravy dotazníku na základě zkušeností z jeho provozu.

2.1.4: Cizojazyčné studium

Zjednodušit studium v zahraničí a v cizojazyčných programech, konkrétně zejména:

  • Nabízet studentům více možností studia v zahraničí díky nově uzavíraným smlouvám.[1]

  • Rozvíjet možnosti spolupráce na bázi „joint“ a „double degree“ programů.

  • Zjednodušit uznávání kurzů ze zahraničí zejména mezi povinně volitelné kurzy a zavést v tomto jednotnou praxi.

  • Směřovat k úpravě známkování na A–F, které je v Evropě nejčastěji užívané. Iniciovat v tomto smyslu rozpravu na univerzitní úrovni

.

Za kapitolu 2.1 odpovídá: proděkan pro studijní záležitosti.

[1] Podrobněji srov. kapitolu 4: Mezinárodní spolupráce.

2.2. Doktorské studium a další formy vzdělávání

V souladu s DZ UK formulujeme jako základní cíl „být mezinárodně renomovanou školou doktorských studií a místem pro atraktivní akademickou dráhu“ s dílčím cílem „posilovat programy celoživotního vzdělávání.

2.2.1: Doktorské studium

Strategickým záměrem je kontinuálně zlepšovat již nyní slušnou úroveň doktorského studia tak, aby se stalo „výkladní skříní“ naší fakulty. Chceme být vůči doktorským studentům nároční v dobrém slova smyslu; s cílem zcela přirozeně je dovést k výzkumným a pedagogickým aktivitám a kvalitní publikační činnosti. S výhledem na optimální stav, kdy se nejlepší studenti prezenčního doktorského studia stávají plnohodnotnou součástí kateder s perspektivou akademické profesní dráhy. V oblasti doktorského studia tak musí být dlouhodobým snažením fakulty zejména udržení započaté snahy o jeho postupnou standardizaci na mezinárodně srovnatelné úrovni. Je zapotřebí především:

  • Na základě cílů DZ UK „vyvážit odpovědnost a motivační pobídky pro práci oborových rad, zejména jejich předsedů“ s cílem dosáhnout ideálních podmínek pro pedagogický i vědecký rozvoj doktorských studentů.

  • Současně zefektivnit výkon administrativních náležitostí doktorského studia na straně fakulty.

  • Fakultními předpisy dále precizovat povinnosti doktorských studentů, a to jak vzhledem k jejich studiu, tak i vzhledem k oborovým radám, pedagogům a administrativě fakulty, a zpřesňovat povinnosti oborových rad a zainteresovaných akademických pracovníků ve vztahu k doktorským studentům. Jmenovitě precizovat povinnosti školitelů (konzultantů).

  • Dále podporovat rozvoj tzv. „co-tutelle“ nebo „point/double-degree“ forem vedení studentů v doktorských studijních programech.

  • Pravidelnou kontrolou posílit dohled nad průběhem doktorského studia na FSV UK, a to jak z úrovně oborových rad, tak i z úrovně vedení FSV UK.

  • Spustit pravidelné evaluace doktorského studia. Na jejím základě za využití DZ UK předpokládaných nástrojů „vytvořených k detailním standardizovaným šetřením hodnocení studia ze strany jeho absolventů vyhledávat zdroje mezioborových rozdílů v kvalitě zajištění doktorského studia.“

  • Posílit angažovanost studentů doktorského cyklu při usilování o grantové prostředky.

  • V souladu s DZ UK „dbát na srovnatelně vysokou úroveň absolventů doktorských studijních programů.“

  • Při zachování vysokých nároků na kvalitu zvýšit úspěšnost dokončování doktorského studia.

  • Pokládat dlouhodobější pracovní zkušenost mimo UK (typicky v zahraničí) za faktor výrazně podporující kvalifikační růst.

  • Vytvářet pro mladé výzkumné pracovníky, zejména absolventy doktorských studijních programů, včetně těch, kteří se vracejí ze studijních či pracovních stáží v zahraničí, příznivé podmínky pro další badatelskou práci.

  • Zajistit, aby běžnou součástí doktorského studia byla aktivní účast na mezinárodní výzkumné spolupráci a zejména u studujících v prezenční formě i zahraniční pobyt na partnerském pracovišti.[1]

2.2.2: Rigorózní řízení

V oblasti rigorózního řízení musí být základním krokem stanovení celofakultně platných, jasných pravidel jeho organizace na FSV UK. Nová pravidla by měla zavést jasné podmínky konání rigorózního řízení pro studenty a také zpřesnit příslušné role jednotlivých institutů a kateder. Součástí úpravy musí být zpřehlednění financování v oblasti rigorózního řízení, které by mělo být cílené, tj. prostředky získané z rigorózního řízení by měly být cíleně rozděleny mezi ty, kteří rigorózní řízení skutečně zajišťují, a to jak po odborné, tak i administrativní stránce. Strategickým záměrem pak je rigorózní řízení zpřísnit, aby „malý doktorát“ z FSV UK udržel svoji váhu.


Konkrétními kroky musí být:

  • Diskuze nad postavením rigorózního řízení na FSV UK spojená mj. s přehodnocením poplatků za něj.

  • Vypracování zpřesňujících a sjednocujících pravidel rigorózního řízení na FSV UK.

  • Chápání rigorózních prací jako vědeckého výstupu se samozřejmým předpokladem jejich publikace.

2.2.3: Celoživotní vzdělávání

2.2.3.1: Univerzita třetího věku

Univerzita třetího věku (U3V) je naší fakultou chápána jako důležitá vzdělávací a sociální služba společnosti. Tomu odpovídají nároky, které chceme na U3V klást. Záměrem je vytvořit nová pravidla organizace U3V, na základě kterých bude fakulta poskytovat ucelený program U3V v celé šíři fakultně pěstovaných oborů. Tato pravidla rovněž stanoví organizační a administrativní zajištění U3V a její cílené financování, podobně jako v případě rigorózního řízení.

  • Strategickým záměrem je zajištění kvalitního a pestrého vzdělávání seniorů bez větších programových výkyvů.

2.2.3.2: Studijní pobyty

Strategickým záměrem je provozování více obsahově rozmanitých studijních pobytů v českém i cizích jazycích takovým způsobem, aby se staly významným zdrojem finančních prostředků pro fakultu a také fakultní nabídkou kvalitního doplňujícího vzdělávání pro české i zahraniční studenty. Bude zapotřebí:

  • Připravit komplexní pravidla organizace studijních pobytů v cizích jazycích.

  • V případě studijních pobytů v českém jazyce udržet jejich hladký chod v rámci existujících předpisů, zejména s ohledem na případnou možnost přechodu do řádného studia.

  • Usilovat o posílení podílu studijních pobytů CŽV na provozu FSV UK s cílem zavést v rámci celoživotního vzdělávání především placené nástavbové kvalifikační kurzy.

Za kapitolu 2.2 odpovídá: proděkan pro PGS a další formy vzdělávání.

[1] Podrobněji srov. kapitolu 4: Mezinárodní spolupráce.

3. Věda

V souladu s DZ UK odvozujeme v oblasti vědecké a tvůrčí činnosti cíle od cílů a záměru Univerzity Karlovy: „posílit postavení [FSV UK] jako přední[ho], mezinárodně uznávané[ho]“ sociálně-vědného pracoviště. Chce-li ale fakulta udržet status elitního vědeckého pracoviště v rámci ČR a postupně budovat takové renomé i v celoevropském prostoru, musí nalézt dostatek vnitřní síly, vůle a prostředků, aby umožnila vědeckým pracovníkům působit za důstojných podmínek a výhradně na fakultní půdě. V tomto ohledu představuje kapitola vědy DZ FSV UK zásadní přesah do kapitoly věnované doktorskému studiu.

Do budoucna je totiž nutné orientovat se na politiku podpory vědecké činnosti všech pedagogů bez rozdílu a přijímat na pedagogická a vědecká místa jen takové uchazeče, kteří již v době doktorských studií vykazovali zřetelné zaujetí pro vědu a prezentovali se signifikantními vědeckými výsledky. Protože již nyní svými výsledky představuje fakulta ojedinělé a v pěstovaných oborech vedoucí vědecké pracoviště, je zřejmé, že část nových vědců a pedagogů se bude rekrutovat z doktorandů, které fakulta sama vychová. Úroveň vědecké činnosti na FSV UK se tedy bude odvíjet od toho, jak dobře dokážeme navést na vědeckou dráhu naše studenty. Práce s nimi musí začínat již od bakalářských studií a být tak kvalitní, abychom obstáli v konkurenci špičkových zahraničních pracovišť. Je třeba nabízet nejlepším studentům spolupráci na vědeckých projektech již v době studia, s tím, že se budou postupně osamostatňovat, hledat si sami zdroje financování před koncem studia (GA UK, doktorská stipendia různých nadací atd.) i po jeho skončení (postdoktorské projekty). Souběžně by základní snahou fakulty měla zůstat zřetelně prezentovaná a otevřená snaha přilákat kvalitní badatele ze zahraničí.

Bude zapotřebí:

  • Usilovat o získávání prostředků na podporu domácích doktorských studentů a přilákání badatelů ze zahraničí.

  • Po vzoru zahraničních pracovišť systémově umožnit mladým pracovníkům badatelské osamostatnění poté, co plnohodnotně vstoupili do zaměstnaneckého poměru.

3.1. Financování vědy

Fakulta musí navázat na dosavadní úspěchy FSV při čerpání prostředků rámcových programů EU a dalších grantových zdrojů. Zároveň je nezbytné dále orientovat fakultní publikační aktivitu na vykazatelné publikační platformy s cílem posilovat příjmy fakulty též ze zdrojů institucionální podpory vědy. Při zajišťování i distribuci finančních zdrojů bude nezbytné:

  • Podporovat takové rozdělení institucionálního financování, které se bude odvíjet od počtu uznaných vědeckých výsledků.

  • Vyžadovat pravidelnou účast fakultních pracovišť v soutěži o standardní grantové prostředky (GA ČR, GA UK), otevřít možnosti k usilování o doposud méně využívané prostředky budováním kontaktů na potenciální partnerská pracoviště (TA ČR, vnější zdroje).

  • Usilovat o mezinárodní zdroje. Jakkoliv jsou zaměřeny na specifické oblasti a podvázané aktuální politikou EU, je nezbytné hledat cesty k jejich čerpání.

  • Podporovat žádání o nadační zdroje. Lze očekávat, že bude přibývat možností financování badatelské činnosti (zejména cíleně zaměřené na řešení nikoliv čistě teoretických problémů) i ze soukromých zdrojů. Pokud si studenti už v doktorském věku zvyknout žádat o takovou podporu (např. Hlávkovu nadaci, British Council, Fulbright, atd.) budou v této praxi pokračovat i po skončení svých studií.

  • Hledat napojení na zdroje soukromého sektoru.

  • Připravit a spustit fakultní systém podpory pro začínající vědecké pracovníky, kteří jen výjimečně dosáhnou na „seniorské“ granty a pokud nebudou členy některého badatelského kolektivu vedeného starším pracovníkem fakulty (např. pokud se začali věnovat tématu, které na fakultě dosud nebylo pěstováno) mohou se dostat do problému v nákupu literatury či ve financování účasti na konferencích. Tyto základní potřeby musí fakulta zajistit.

3.2. Organizace vědy

Fakulta by měla vytvářením podpůrného rámce pro badatelskou činnost usnadnit život členům akademické obce a tím jim uvolnit čas na kvalitní bádání i přípravu na vedení studentů. Vyjma všestranné administrativní podpory výzkumným pracovištím fakulty (CESES, CEMES) na straně jedné a vyjma další kultivace úzké spolupráce s partnerskými pracovišti Akademie věd ČR a UK (jmenovitě pak s CERGE-EI a Sociologickým ústavem ČR) na straně druhé bude zapotřebí především:

  • Udržet a dále odlaďovat program podpory fakultních odborných časopisů.

  • Vytvořit obecný podpůrný rámec pro publikování monografií, zejména celofakultní platformy pro publikování kvalitních rigorózních a disertačních prací, případně dalších textů monografické povahy. Platforma bude řízena ediční komisí a bude disponovat vlastními prostředky, které budou vynakládány na redakční a ediční úpravu textů.

  • Organizačně podporovat publikování prací v cizích jazycích a významných zahraničních časopisech (např. zprostředkovávat jazykové korektury celofakultně).

  • Kultivovat poskytování servisu ze strany děkanátu (od pomoci při vyplňování formulářů žádostí o granty až po vykazování účetnictví).

  • Rozvinout fakultní podporu ve formě propagace a spoluzajištění pořadatelství mezinárodních konferencí a workshopů.

  • Posílit osvětovou činnost jako podpory při orientaci začínajících badatelů (od „návodů“ jak se dostat do databází, kde publikovat, či jak zjisti h-index, až po poradenství při hledání vhodného grantového zdroje atd.). V neposlední řadě by možná spolupráce přes hranice Univerzity (ať už s ústavy Akademie věd nebo s jinými univerzitami) mohla rozšířit škálu databází vědeckých publikací.

  • Rozšířit možnosti fakultního sběru údajů o publikacích s cílem personalizované a dobře uchopitelné prezentace výsledků bádání na FSV UK. Pokusit se nalézt legislativní cestu k co nejúplnějšímu zveřejnění publikačních výstupů v elektronické verzi na internetových stránkách fakulty.

  • Vylepšit IT podporu vědeckému snažení, ve specializovaných oblastech navázat na zkušenosti partnerských fakult UK (např. z MFF v případě specializovaných programů jako je UNIX, TEX, či řada výpočetních programů).

  • V souladu se strategickým záměrem DZ UK bude FSV UK podporovat spolupráci „s komerční i neziskovou sférou, veřejnou správou, legislativní a soudní praxí, kulturními institucemi a dalšími vhodnými subjekty, zejména v podobě projektů aplikovaného výzkumu a expertní činnosti; při takové spolupráci hledat nové formy, jejichž důležitými atributy budou dlouhodobost a vzájemná výhodnost (zejména finanční či pro rozvoj know-how).


Výslovnou pozornost zaslouží především cíle DZ UK:

  • Vyhledávat možnosti účasti na zahraničních zdrojích financování vědecké práce.

  • Využívat fondovou politiku k podpoře přípravy mezinárodních projektů, a to zejména tam, kde napomáhá snížení administrativní zátěže a konzultacím, které přispějí k větší úspěšnosti žadatelů o granty a k udržení špičkových mladých (postdoktorských) pracovníků, případně k tomu, aby univerzita získala vynikající výzkumníky či akademické pracovníky ze zahraničí.

  • Dále rozvíjet mezinárodní výměny pro studenty doktorských programů s důrazem na kvalitní vědeckou spolupráci.

3.3. Badatelské prostředí

3.3.1: Hodnocení vědeckého výkonu

Tvorba nových vědeckých poznatků je nepochybně činnost, kterou nelze vykonávat bez příslušných předpokladů a zaujetí, nicméně je to stále práce, kterou je možné vykonávat dobře i hůř, zodpovědně i bez patřičného vhledu do souvislostí. Fakulta bude hodnotit u svých akademických pracovníků nejen pedagogickou práci, ale i jejich badatelské výsledky. Nebude využívat pouze základní údaje (RIV body), ale v řádově tří až pětiletých cyklech také širšího „auditu“ založeného na formálně jednotné metodice přihlížející k publikačním zvyklostem jednotlivých oborů a k jejich objektivními faktory ovlivněné úrovni. Za nezbytné považujeme přihlížet při vyhodnocování ke světovým standardům.

Jakkoliv základním principem musí zůstat efektivní systém vnitřního rozdělování institucionálních prostředků, ve kterém dominantní část připadne týmům, které je svým výkonem přinášejí, náležitou pozornost bude nutné věnovat též hledání vhodného modelu solidarity mezi „renomovanými“ badateli (kteří na FSV UK přitahují finanční prostředky) a „ostatními“ (péči zaslouží především začínající badatelé).

Za zcela nezbytné považujeme oživení diskuze a hledání celofakultního konsensu nad klíčovými otázkami fakultní vědní politiky, tj. především nad možnostmi další orientace výzkumného snažení a personálního růstu, nad pravidly přerozdělování a strukturou podpory „začínajících vědců“ a „slabých oborů“. Výslovně zaslouží pozornost již zmíněné:

  • Sledování publikační činnosti. Jedním z cílů je co nejotevřenější zpřístupnění informací o individuálním vědeckém výkonu.

  • Příprava a spuštění systematického auditu vědecké činnosti.

3.3.2: Habilitační a jmenovací řízení, Kariérní řád

V souladu se závěry DZ UK konstatujeme, že přetrvává „silný nepoměr mezi počtem nových docentů a profesorů z lékařských, přírodovědných a exaktních oborů na jedné straně a těch, kteří reprezentují humanitní a společenské vědy na straně druhé.“ Bude zcela nezbytné „podpořit přípravu na habilitační řízení u mladých pracovníků, včetně využívání institutu tvůrčího volna“ a „využít příkladů dobré praxe na UK a vytvořit model kariérní dráhy s jasně vymezenými cestami, který bude motivovat mladší uchazeče o habilitační a profesorská řízení k jejich včasnému úspěšnému ukončení.“ Zároveň považujeme za velmi žádoucí dále precizovat doporučená oborově specifická hlediska pro habilitační a jmenovací řízení tak, aby slovy DZ UK kladla „větší důraz na specifika kvality.“ Významnou pozornost především při jmenovacích řízeních zaslouží kritérium úspěšnosti uchazečem školených doktorských studentů, či obsazení hodnotících komisí zahraničními odborníky.

Za mimořádně důležité považujeme znovuoživení diskuze o zavedení kariérního řádu. Z něj musí vyplývat jak jistoty kariérního růstu a výhody (např. poskytnutí půlročního sabatiklu na přípravu habilitace a jmenovacího řízení), tak možné postihy (např. převedení do tarifní třídy lektor).

Zodpovídá: proděkan pro vědu a výzkum.

4. Mezinárodní spolupráce

V oblasti zahraničních styků, zejména v oboustranné výměně studentů se zahraničními univerzitami, patří FSV UK k nejúspěšnějším fakultám UK. Neměla by však ve svém úsilí polevovat, protože zahraniční styky představují jednu z nejvýznamnějších oblastí jejího možného rozvoje a růstu. V souladu s DZ UK formulujeme jako základní cíl „akcelerovat posun fakulty k nejvyšším mezinárodním standardům“ s konkrétní vizí

a) kontinuálního posilování podílu studentů především doktorského a magisterského cyklu, kteří stráví alespoň semestr v zahraničí. V dikci DZ UK „nadále podporovat mobility studentů [...] zejména v doktorských a magisterských studijních programech [...] a dle finančních možností umožnit každému, kdo má zájem a prokáže příslušné kvality, strávit část studia na zahraniční vysoké škole.

b) Současnou snahou FSV UK musí být další rozvoj cizojazyčných placených studijních programů v souladu se záměrem DZ UK „trvale rozvíjet a dále rozšiřovat kvalitní výuku v cizím jazyce pro zahraniční studenty, směřovat k vyššímu počtu aktivních studijních programů v cizím jazyce [...] a realizovat proaktivní politiku k získávání zahraničních studentů.

Fakulta sociálních věd disponuje širokou sítí zahraničních partnerů, která umožňuje vysokou míru mezinárodní studentské i pedagogické mobility a aktivní zapojení do mezinárodních výzkumných projektů. Základem této sítě je spolupráce s evropskými univerzitami v rámci programu ERASMUS, který doplňují další programy mezinárodní mobility, jako je CEEPUS, výběrové dohody s mimoevropskými akademickými institucemi a programy dlouhodobé spolupráce ve výuce (ERASMUS MUNDUS). FSV UK je aktivní také jako spolupořadatel řady mezinárodních letních škol. V neposlední řadě posiluje fakulta své mezinárodní postavení soustavným rozvojem cizojazyčných programů, jež se ukazují jako mimořádně přitažlivé pro studenty prakticky ze všech světových regionů.

Aby fakulta mohla svůj potenciál v oblasti zahraničních styků dále rozvíjet, bude třeba zaměřit se v nadcházejícím období na následující úkoly:

4.1. Mobilita

4.1.1: Organizace

  • Posílit podíl špičkových evropských a světových univerzit mezi zahraničními partnery a ustavit s nimi spolupráci v oblasti studentské výměny, výzkumu a společných výukových programů.

  • Za tímto účelem využít všech institucionalizovaných, ale i individuálních kontaktů a usilovat o jejich synergii a rozšíření do dalších oblastí spolupráce.

  • Cíleně vyhledávat příležitosti k navázání spolupráce s dalšími předními akademickými institucemi v Evropě i ve světě, zároveň ale zvýšit podíl mezinárodní výměny a spolupráce též v regionálním (středoevropském) kontextu.

  • Aktivně podpořit pedagogy a doktorandy FSV UK, aby se při zahraničních pobytech na prestižních univerzitách v mimoevropských zemích (např. v rámci Fulbrightova stipendia) snažili navázat pro fakultu dále udržitelnou, dlouhodobou spolupráci.

  • V pravidelném intervalu 3 let provést komplexní audit uzavřených dohod o mezinárodní mobilitě s cílem posoudit jejich reálné využívání; neefektivní dohody vyřadit z nabídky.

  • Posílit administrativní zabezpečení agendy zahraničních styků a mezinárodní spolupráce.

4.1.2: Studentská mobilita

  • Stabilizovat studentskou mezinárodní mobilitu a aktivně podpořit navýšení mobility pedagogů.

  • V krátkodobém horizontu udržet každoroční podíl studentů FSV UK, kteří vyjíždějí na zahraniční studijní pobyty.

  • V dlouhodobém horizontu pak zvyšovat informovanost studentů FSV UK o výměnných programech a aktivně hledat alternativní zdroje financování s cílem dosáhnout stavu, kdy bude každoročně podíl studentů vyjíždějících na zahraniční studijní pobyty růst a kdy minimálně semestrální pobyt v zahraničí absolvuje každý student doktorského cyklu.

  • V souladu se záměry DZ UK též „připravovat reakreditace studijních programů tak, aby též usnadňovaly mobilitu (mobility windows, předvyjednané uznávání s konkrétními partnery apod.).“

4.1.3: Pedagogická mobilita

  • V úzké spolupráci s instituty podpořit aktivnější mezinárodní mobilitu pedagogů, zejména prostřednictvím lepší informovanosti o nabízených možnostech.

  • Mobilitu pedagogů a doktorandů směřovat primárně do spolupráce na výzkumných projektech.

  • Dále aktivně využívat prostředky Fondu mobility UK, rozvojových programů MŠMT, programu ERASMUS a jiných zdrojů k umožnění dlouhodobého působení špičkových zahraničních přednášejících. Usilovat o postupné vytvoření podmínek pro pravidelné zvaní špičkových odborníků pro výuku celých kurzů (v dikci DZ UK „zlepšit kvalitu výzkumu i vzdělávání na univerzitě hledáním a vytvářením cest, jak získávat významné zahraniční odborníky k pedagogické a výzkumné spolupráci, na delší pobyty postdoc pracovníků apod.“).

  • Vytvořit vhodné podmínky pro zaměstnávání zahraničních odborníků a mladých držitelů titulu Ph.D. („postdoc“) na pozicích akademických pracovníků.

4.2. Cizojazyčné programy

  • Koordinovat další rozvoj cizojazyčných programů. Vzhledem k rostoucímu počtu programů ustavit stálé mechanismy koordinace především mezi fakultou a úrovní institutů.

  • Ustavit konzultační orgán pro zahraniční styky, jehož úlohou by bylo zajištění komunikace a součinnosti fakultní úrovně a institutů při správě agendy zahraničních styků (včetně pomoci při zajištění výběrových řízení v rámci studentské mobility) a koordinace rozvoje cizojazyčných programů.

  • Vzhledem k rostoucímu počtu zahraničních studentů trvale zlepšovat informovanost o fakultních činnostech v anglickém jazyce (primárně prostřednictvím fakultního webu a kontinuálně aktualizovaného mailing listu, ale též vylepšováním dalších elektronických nástrojů, jako je RSS, facebook aj.).

  • Kompletovat relevantní pokyny a nařízení v anglickém jazyce.

  • Podporovat cizojazyčnou (zejména anglickou) výuku ve všech studijních programech FSV UK.

Zodpovídá: proděkan pro zahraniční styky.

5. Rozvoj

V souladu s DZ UK formulujeme jako základní cíle „zefektivnit vnitřní správu“ fakulty, „vhodnými nástroji prohlubovat [její] vícezdrojové financování“ a snížit tak „závislost na přímém financování ze státního rozpočtu,“ kdy hlavními nástroji musí být budování placených cizojazyčných programů a posilování příjmů vázaných na vědu na jedné straně a hledání úspor uvnitř fakulty na straně druhé.

5.1. Budovy a prostory

Fakulta má v současné době dva ze tří hlavních objektů ve své správě (Opletalova ulice 26 a Smetanovo nábřeží 6). Jeden z hlavních objektů (U Kříže 8) je ve správě UK. V dalších dvou objektech fakulta sídlí v podnájmu (Celená 20, Rytířská 31). Z pohledu rozvoje infrastruktury fakulty je mimořádně potřebné dosáhnout prostorové stabilizace většiny pracovišť FSV UK na míru přiměřenou jejich požadavkům a provozu – ve výhledu na léta 2011–2015 je totiž prostorová nouze omezující provoz všech pracovišť základní determinantou rozvoje fakulty. A bude jí i nadále, nevyřeší jí ani případné mírné snižování počtu studentů, protože se jednotlivá fakultní pracoviště stále více zaměřují na vědecké projekty a na vedení doktorandů. Tyto typy činností vyžadují kvalitní zázemí „kancelářského“ charakteru, který nyní postrádají všechna pracoviště FSV UK. Bude tedy zapotřebí:

  • V rámci UK hledat komplexní a systémové řešení, které umožní redukovat množství pronajatých prostor a fakultu maximálně centralizovat. Cílem bude redukovat počet budov, kde jsou rozmístěna jednotlivá pracoviště fakulty.

  • Zásadní zlepšení je možné očekávat po dokončení rekonstrukce Menzy 17. listopadu a přestěhování FHS z Areálu UK v Jinonicích (U Kříže 8). V tomto smyslu se rozhodně hlásíme k závěrům DZ UK, ze kterých vyplývá, že „humanitní a některé společenskovědní obory (fakulty) vyvíjejí svou činnost v nedůstojných podmínkách prostorové tísně a nedostatečného zázemí,“ kdy „rekonstrukce objektu bývalé menzy 17. listopadu v Praze-Tróji výhledově uspokojí prostorové potřeby Fakulty humanitních studií. Prostory, které fakulta přesunem do nového objektu v Tróji uvolní ve svém současném sídle v Jinonicích, pomohou výrazně zlepšit situaci Fakulty sociálních věd.“

  • Bude nezbytné zpracovat audit stávajících požadavků pracovišť FSV UK na výukové a pracovní prostory se zohledněním budoucí orientace fakulty (stabilizace počtu studentů denního studia, řízený rozvoj kombinovaného a doktorského studia, zásadní rozvoj placených studijních programů a intenzifikace výzkumné činnosti).

  • V druhé fázi auditu vyřešit, jakým způsobem co nejefektivněji uspořádat pracoviště s možným využitím plochy 899 m2, která by měla fakultě připadnout po uvolnění Areálu UK Jinonice.

  • S ohledem na vnitrofakultní organizační procesy a na efektivní řízení Střediska vědeckých informací (SVI) nabídnout v součinnosti s RUK a Centrem pro otázky životního prostředí varianty úpravy provozu a správy knihovny TGM v Areálu UK Jinonice.

  • V závislosti na rekonstrukci prostor CDMS Krystal pro knihovní depozitář stabilizovat skladové prostory SVI a hledat úspory finančních prostředků za jejich pronájem.

5.2. Sociální zabezpečení studentů a zaměstnanců

  • V souladu se záměry DZ UK „upravovat podmínky práce na [FSV UK] UK tak, aby v [...] ztěžovaly uzavírání dalších pracovních poměrů [mimo fakultu]“ – s cílem rozvolnit vztah pedagogů ke konkurenčním vysokoškolským pracovištím a posílit fakultní zaměstnaneckou integritu a sounáležitost. Tuto snahu musí ovšem provázet nastavení takových zaměstnaneckých podmínek, které pedagogům a badatelům při výhradní práci pro fakultu umožní důstojný život.

  • Na základě záměru „rozšiřovat nabídku dalšího vzdělávání administrativních pracovníků“ dále zlepšovat nabídku příspěvků na jazykové a další kurzy jak administrativním, tak i akademickým pracovníkům fakulty.

  • Fakulta se také bude snažit „usnadňovat zaměstnancům a studentům skloubení pracovních a studijních povinností s rodinným životem (například vytvářením dětských koutků tam, kde to bude možné a účelné).“ V úzké spolupráci s RUK a s ohledem na vytížení podobných zařízení na ostatních fakultách UK vytvoříme vhodné podmínky pro zaměstnance- i studenty-rodiče.

  • Práva, jistoty a povinnosti (včetně vymezení jejich rozsahu) zaměstnanců upřesní kariérní řád.[1] Cílem je detailněji orientovat akademickou dráhu a limity profesního růstu a rozvoje na FSV UK, akcelerovat habilitační a jmenovací řízení a umožnit standardizaci pracovních smluv jako konstruovaných na dobu neurčitou.

5.3. Informační technologie

5.3.1: V oblasti IT bude nutné provádět postupnou obnovu technologií tak, aby infrastruktura (především síť) vyhovovala moderním požadavkům. Je nezbytné:

  • Provádět postupnou obnovu techniky na všech pracovištích fakulty v cyklu 3–5 let.

  • Vybavit výukové prostory fakulty moderními prezentačními zařízeními a počítači (s důrazem na pracoviště U Kříže 8).

V oblasti informačních technologií souladu s DZ UK považujeme za přínosné

  • Nahradit stávající klasickou telefonii technologií Voice over IP,“ analyzovat takto realizované úspory v nákladech na telefonní služby a zvážit plošné uvolnění telefonních linek pro volání (především do zahraničí) pro všechny zaměstnance.

  • Podporovat videokonferenční a streamovací technologie.

  • Posilovat zabezpečenou elektronickou komunikaci.

  • Na základě zkušeností se systémem kontroly na vstupu do vybraných počítačových učeben, s ohledem na finanční prostředky a v souladu s DZ UK „rozvíjet systém zabezpečení přístupů do všech klíčových objektů či prostor [fakulty], zajistit automatickou kontrolu oprávnění přístupu a pohybu osob ve vybraných prostorách budov, jakož i charakteru vynášených či přenášených předmětů.“

  • S ohledem na dislokaci fakultních pracovišť urychleně „zavést centrální elektronickou evidenci dokumentů a s ní úzce provázaný centrální elektronický systém spisové služby.“ A následně „elektronizovat oběh vybraných typů dokumentů uvnitř [fakulty] i komunikaci vně,“ specificky dbát na spuštění modulu elektronického oběhu dokumentů s autentifikací uživatelů v rámci intranetu.

  • Centrálně vyřešit tzv. jednotnou správu uživatele, která umožní systematizovat nabídku a poptávku IT služeb pro zaměstnance i studenty.

  • V této souvislosti dokončit práce na rozšíření možnosti jednotného přihlášení studentů do fakultní sítě na všechny tři hlavní budovy fakulty: Hollar, Opletalova a Jinonice.

5.3.2: V souladu s DZ UK konstatujícím za potřebné „zajišťovat moderní knihovnické služby a související činnosti, při jejich rozvoji využívat možností technologického vývoje v této oblasti“ bude v oblasti technologického zajištění provozu SVI nezbytné:

  • Pokračovat v digitalizaci cenných historických materiálů.

  • Diskutovat „novou nakladatelskou politiku [FSV] UK, včetně elektronických publikací.“

  • Hledat spolupráci v rámci UK při zajišťování knihovnických služeb, odborných databází apod.

5.4. Ostatní

Za další základní úkoly vnímáme snahu:

  • Vyhledávat úspory provozních nákladů v partnerství s dalšími fakultami UK, spolupracovat při hledání dodavatelů v oblasti energií, telefonie, kancelářských potřeb, výpočetní techniky, cestovních služeb, úklidu a ostrahy atd.

  • V souladu s formulacemi DZ UK „zjednodušovat podmínky a uplatňovat vhodné motivační nástroje pro získávání dalších zdrojů financování.“

  • Zefektivnit vnitřní správu a administrativní zabezpečení činností na [FSV UK] UK; na jedné straně redukovat zbytečnou byrokratickou zátěž a na druhé straně posílit tyto činnost tam, kde je to nutné.

  • Zavést pravidelné vnitřní hodnocení kvality jednotlivých oddělení [děkanátu].

  • Posilovat prvky přímé odpovědnosti za kvalitní a efektivní vykonávání“ jejich agendy.

Inovovat organizační řád FSV UK.

Zodpovídá: proděkan pro rozvoj.

[1] Srov. též oddíl 3.3.2: Habilitační a jmenovací řízení, Kariérní řád.

6. Vnější vztahy a komunikace

V souladu s DZ UK formulujeme jako základní cíl „aktivní spoluprací s mimoakademickou sférou a dobrou komunikací upevnit postavení [fakulty] jako jedné z předních institucí ve veřejném prostoru,“ zároveň ale chceme s nemenší péčí usilovat o rozvoj vnitrofakultní komunikace a spolupráce. Fakulta sociálních věd musí pokračovat v aktivním působení na poli komunikace a prezentace vlastních činností. Za podstatnou považujeme dlouhodobou snahu o zajištění všech forem sponzorské podpory. Bude zapotřebí:

  • Věnovat pravidelnou péči Newsletteru, který slouží jako prostředek interní komunikace a zároveň je nabízen externím odběratelům (zejména ostatním společenskovědním fakultám a vzdělávacím institucím v ČR).

  • Prohloubit aktivní propagaci cizojazyčných studijních programů.

  • V návaznosti na DZ UK dále kultivovat v uplynulých měsících inovované a restrukturalizované fakultní webové stránky s cílem precizovat a zefektivnit rozdělení obsahu pro uživatele zvenčí fakulty (tzv. extranet) a uživatele interní (intranet).

  • Doplnit a standardizovat nabídku služeb public relations pro fakultu a její součásti se zvláštním důrazem na vytváření vizuálních a audiovizuálních propagačních materiálů (např. audiovizuální spot prezentující obory Fakulty sociálních věd pro využití na komunitních sítích, vzdělávacích veletrzích a na webu FSV UK atd., či materiály vhodné k propagaci cizojazyčných placených programů).

  • Dále posilovat jednotný způsob prezentace zaměstnanců FSV UK v médiích.

  • Dopracovat jednotný vizuální styl fakulty v souladu s předpoklady manuálu Corporate Identity UK, zejména pak vytvořit unifikované tiskové a elektronické materiály prezentující fakultu (vizitky, hlavičkové papíry, šablony pro prezentace, letáky, brožury, atd.).

  • Vytvořit reprezentativní publikaci o fakultě (v českém i anglickém jazyce).

  • Zásadní pozornost věnovat projektu „Alumni“ s cílem dopracovat a spustit platformu pro komunikaci s absolventy fakulty a vytvořit navazující nabídku aktivit a benefitů pro absolventy.

  • Prozkoumat možnosti zapojení prostředků nových médií a sociálních sítí do oblasti interní a externí komunikace fakulty.

  • Usilovat o internacionalizaci a mezinárodní zviditelnění fakulty s cílem rozsáhlé propagace cizojazyčných programů (Komunikační strategie propagace cizojazyčných programů FSV UK a její aplikace, nová tisková prezentace FSV UK a jejich oborů v českém a anglickém jazyce, péče o anglickou verzi webové stránky FSV UK atd.).

  • Pracovat na vytváření obrazu fakulty jako otevřené, živé instituce, reagující na aktuální společenský vývoj, v souladu s DZ UK „změnit obraz [FSV] UK tak, aby přesněji odpovídal její charakteristice – ve většině oborů kvalitní či dokonce špičkové vzdělávací a výzkumné instituce s dominantní rolí v českém i mezinárodním vysokoškolském prostoru.

  • Koncipovat komunikaci fakulty nejen jako spolupráci s médii, ale šířeji jako rozvoj vztahů s jednotlivými segmenty veřejnosti, jako jsou státní a samosprávné orgány, ostatní vysoké školy, ústavy Akademie věd ČR a další vědecká pracoviště, organizace občanské společnosti, profesní sdružení a komerční sféra. Navázat na DZ UK posílením „dlouhodobé spolupráce s Českým rozhlasem (na bázi Deklarace o spolupráci) a s Českou televizí“ a dalším rozvojem databáze „univerzitních odborníků z různých oborů, kteří přispívají k popularizaci vědy i ke kultivaci myšlení ve veřejném prostoru.

  • Všesměrně podporovat integrační snahy studentských aktivit (sportovní, společenské, kulturní akce).

  • Iniciovat hledání sponzorů fakultního chodu, a ta jak pro jednorázové a menší akce, tak na získání dlouhodobé podpory společnosti pro fakultu jako celek (generálního sponzora) i pro jednotlivá pracoviště, či konkrétní pracovní pozice, či přímo pedagogy („Chairs“).

Zodpovídá: proděkan pro vnější vztahy.

7. Shrnutí

Dlouhodobý záměr Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze je sestaven na půdorysu Dlouhodobého záměru Univerzity samotné a má tutéž ambici: být „základním strategickým dokumentem pro její další činnost a směřování. [...] Předkládá akademické obci vizi [fakulty, která bude] atraktivním pracovním [a studijním] prostředím [...] a vítaným partnerem pro špičková domácí i zahraniční vzdělávací i výzkumná pracoviště.

V Praze dne 31. 5. 2011. První revize dne 30. 6. 2011, druhá revize dne 2. 10. 2011.

Jakub Končelík





Dlouhodobý záměr FSV UK 2011 - 2015

1. Preambule

V souladu s dlouhodobým záměrem samotné Univerzity Karlovy i její Fakulta sociálních věd vidí svou budoucnost jako pracoviště špičkové vědy i výuky bezpečně ukotvené v mezinárodních sítích, jako místo atraktivní a přívětivé pro studenty i zaměstnance, jemuž je vyjma moderního zázemí a vybavení vlastní i moderní a kreativní myšlení, jako sebevědomé a soudržné kulturní společenství s vírou ve vlastní sílu a budoucnost.

Nabízíme vizi moderně řízené instituce s jednoznačně danými a průhlednými pravidly fungující hladce a bez zbytečné administrativy. Instituce čitelné, dynamické, výkonné, systémové a komunikativní, instituce fungující na principech zásluhového a spravedlivého odměňování i oceňování. Nabízíme vizi ve všech směrech profesionální, vnitřně soudržné, společensky odpovědné a navenek jednotné vysoké školy elitní nejen z tradice, ale i výkonem a nároky.

1.1. Fakulta a její svět

Fakulta sociálních věd (FSV UK) se rozhodně hlásí

a) k sebevymezení Univerzity Karlovy (UK) na základech jejího historického poslání, které v zakládající listině ukotvil Karel IV. a připomíná je univerzitní Dlouhodobý záměr (DZ): „povznést vzdělanost země a nabídnout svým občanům nejkvalitnější vzdělání, za kterým se nebudou muset ubírat do ciziny, ale univerzita sama bude vyhledávána cizinci,“[1]

b) ale i k univerzitou definovanému kontextu „humboldtovských principů jednoty výzkumu a vzdělávání, autonomie a svobody bádání i výuky“.

V této souvislosti s hrdostí a s uznáním konstatujeme, že Fakultě sociálních věd se v dvacetiletí od založení podařilo vyrůst v jedno z nejkvalitnějších a nejoceňovanějších vysokoškolských pracovišť v České republice – ve všech oblastech, kterým se věnuje, shromáždila FSV UK pod svou hlavičku vynikající pedagogické a vědecké osobnosti i jedním z nejnáročnějších přijímacích řízení vybrané studenty a vychovala řadu výjimečných absolventů. Akreditovanými obory, výzkumným zaměřením, řadou širších mezinárodních vědeckých projektů i individuálních grantů kultivuje FSV UK skupinu velmi podstatných společenskovědních disciplín – od ekonomie, přes komunikační studia a žurnalistiku, mezinárodní teritoriální studia, politologii a mezinárodní vztahy až k sociologii a veřejné a sociální politice – ve kterých nabízí kompletní škálu vzdělání od bakalářského po doktorské studium v českém a zčásti i anglickém jazyce, či habilitační i jmenovací řízení.

[1] Doslovný překlad listiny srov. kupř. http://www.cuni.cz/UK-1391.html

1.2. Dlouhodobý záměr jako programové prohlášení

Ve formě dlouhodobého záměru nabízíme program, kterým navazujeme na to kvalitní, co se naší fakultě za uplynulé dvacetiletí podařilo vystavět, ale kterým zároveň pro fakultu hledáme nové možnosti a výzvy. V kontextu probíhajících i plánovaných reforem terciárního vzdělávání a z nich vyplývajících změn fungování i financování vysokoškolských pracovišť považujeme totiž konzervaci stávajícího stavu za nemoudrou – naše fakulta bude v příštích letech vystavována stále většímu tlaku nejen domácí, ale (jak doufáme) především zahraniční konkurence, a tak musí hledat a nalézat vnitřní soudržnost a sílu a odhodlaně usilovat o své místo ve vnějším světě.

Nabízený Dlouhodobý záměr FSV UK vychází ze zkušeností naplňování předchozích záměrů, z trendů rozvoje národní společnosti a světových institucí podobného charakteru a v neposlední řadě ze záměru celé hierarchicky uspořádané struktury, jejíž je součástí. Stejně jako Univerzita Karlova v Praze přijala i její Fakulta sociálních věd svůj předešlý Dlouhodobý záměr před dlouhými sedmi lety – v roce 2004.[1] Jakkoliv tento komplexní dokument představoval a dosud představuje cennou vizi, s postupem doby vzrůstala potřeba jeho zevrubného přemyšlení. V těsné návaznosti na nový Dlouhodobý záměr Univerzity Karlovy na období 2011–2015 (DZ UK),[2] na jeho základech a s přidržením se jeho struktury a formy tak i FSV UK nabízí aktuální, nově formulovaný programový dokument, odrážející současné potřeby a současná řešení, ale i výhled na ideální budoucnost fakulty. Vyjma své nejužší vazby ale Dlouhodobý záměr Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (DZ FSV UK) vychází i z priorit formulovaných již v roce 2004 v DZ samotné Univerzity Karlovy i v DZ FSV UK a staví na zkušenostech s plněním těchto dokumentů v uplynulých sedmi letech. Snaží se tak vzít do úvahy i aktuální ekonomickou a sociální situaci. DZ FSV UK je tedy zásadním programovým dokumentem nového vedení FSV UK.

[1] Znění obou dokumentů srov. http://cuni.cz/UK-1588.html a http://FSV UK.cuni.cz/FSV UKTEMP-102.html

[2] Znění obou dokumentů srov. http://cuni.cz/UK-3642.html

1.3. Základní cíle

V nejobecnější rovině považujeme za nutné zdůraznit, že FSV UK nepouští ze zřetele svůj základní existenční rámec a plně se hlásí ke své identitě vysoké školy – podstatou její existence jsou její studenti a o jejich kvalitu i spokojenost bude pečovat především. Nad tento rámec a v důsledném souladu s vymezením priorit na straně UK bude FSV UK v období let roce 2011–2015 klást důraz na tři základní oblasti:

2. Studium

Pedagogické funkci Fakulty sociálních věd věnuje její Dlouhodobý záměr největší díl pozornosti zcela záměrně – jakkoliv se hlásíme ke všem svým společenským rolím, konstatujeme, že Fakulta sociálních věd byla zřízena jako instituce vzdělávající studenty a k tomuto svému poslání se hrdě zná.

2.1. Bakalářské a magisterské studium

V naprostém souladu s DZ UK formulujeme jako základní cíl „být pro kvalitní uchazeče o studium první volbou zejména v doktorských a magisterských studijních programech“ vystavěných na půdorysu špičkové vědy pěstované na fakultě. Neodvracíme ale pozornost ani od profesního vzdělávání v oborech, u kterých platí předpoklad DZ UK, že „je o ně výrazný společenský zájem“ a u kterých jsou „podmínky a kvalita jejich provozování jedinečné“ (například v oblasti žurnalistiky a marketingu).

Rozhodně se hlásíme k záměru „rozšiřovat a zkvalitňovat zahraniční spolupráci ve studijních programech (mobilita studentů, společné programy, společné vedení závěrečných prací atd.)“ i k souvisejícímu záměru „vedle celých programů podporovat i přípravu jednotlivých předmětů vyučovaných v cizích jazycích“.

Dlouhodobá vize v oblasti bakalářského a magisterského studia je a musí být založena na základních charakteristikách: V současnosti má fakulta zhruba čtyři tisíce studentů zapsaných v bakalářském a magisterském studiu (cca 2500 bakalářů a 1500 magistrů). Budovy využívané pro výuku (Hollar, Jinonice a Opletalova, částečně též Rytířská a Celetná) jsou na hranici své kapacity. Dramaticky rostl zejména počet studentů v kombinovaném studiu, kde jich v současnosti studuje přes 500 v bakalářském a téměř 250 v magisterském cyklu. Další navyšování počtu studentů ve studijních programech v českém jazyce za stávajících podmínek financování již nepřinese odpovídající prostředky, naopak hrozí penalizace za překročení schválených limitů. V průběhu dalších pěti let bude navíc docházet k propadu počtu potenciálních uchazečů o studium (osob ve věku absolventů středních škol). S tímto vědomím musí být strategií FSV UK do budoucna nenavyšovat počty studentů v denním studiu a připustit pouze mírný růst počet studentů v kombinovaném studiu, zejména v magisterských programech. Usilovat naopak musíme o zásadní růst podílu studujících v placených cizojazyčných programech.

Do příštích let si přejeme přispět ke zlepšení výuky na FSV UK a ke zpříjemnění prostředí pro vyučující i studenty. Bude zapotřebí:

2.1.1: Organizace studia

  • Vyhodnotit stávající průběh přijímacích zkoušek na bakalářské i magisterské úrovni a zvážit případné úpravy i s ohledem na zavedení státních maturit.

  • Sjednotit kreditní hodnocení kurzů na bázi ECTS kreditů a implementovat revidovaný kreditní systém, zejména při přípravě nových i opakovaných akreditací stávajících studijních programů.

  • Sledovat toky studentů mezi FSV UK a jinými fakultami a vyjednávat smluvní proplácení za výuku. Sledovat toky studentů mezi jednotlivými instituty a součástmi fakulty i jmenovitě Kabinetem jazykové přípravy a zprovoznit systém vzájemných úhrad.

  • Analyzovat potenciál pro případný nárůst počtu jazykových kurzů (navýšení počtu jazykových seminářů i počtu vyučovaných jazyků).

  • Navázat na předešlý dlouhodobý záměr a oživit představu dvojoborového studia organizovaného mezi instituty.

  • Posílit i na magisterské úrovni výzkumný charakter fakulty výraznějším propojením pedagogické a vědecké činnosti, zejména vypracováním standardů pro diplomové práce s důrazem na zvládnutí příslušné metodologie jednotlivých oborů.

2.1.2: Elektronizace studijní agendy

Dokončit elektronizaci studijní agendy a podporovat systémy sloužící ke studiu. Konkrétně jde zejména o:

  • Návrhy úpravy systému SIS UK pro zjednodušení užívání pro studenty a učitele.

  • Možnost elektronické kontroly studijních povinností a zápisu do dalšího ročníku studia.

  • Zavedení elektronického systému kontroly plagiátů v rámci SIS UK a zvážení nákupu přístupu do dalších databází s obdobnou funkčností.

  • Podpora fungování elektronického vedení a zveřejňování kvalifikačních prací.

  • Sledování funkčnosti elektronického výkazu o studiu.

  • Zavedení elektronického systému rezervace na konzultační hodiny pedagogů.

  • Podpora výukového systému Moodle pro denní a zejména kombinované studium.

2.1.3: Hodnocení výuky

Pokračovat v kultivaci systému hodnocení kurzů a jeho následného využití při zlepšování výuky; systém hodnocení průběžně vylepšovat, konkrétně zejména:

  • Zavést možnost sledování vývoje hodnocení kurzu.

  • Doplnit základní hodnocení o detailní výzkumy na bázi skupinových diskuzí.

  • Podpořit praktické uplatnění výsledků na jednotlivých institutech/katedrách.

  • Zvážit úpravy dotazníku na základě zkušeností z jeho provozu.

2.1.4: Cizojazyčné studium

Zjednodušit studium v zahraničí a v cizojazyčných programech, konkrétně zejména:

  • Nabízet studentům více možností studia v zahraničí díky nově uzavíraným smlouvám.[1]

  • Rozvíjet možnosti spolupráce na bázi „joint“ a „double degree“ programů.

  • Zjednodušit uznávání kurzů ze zahraničí zejména mezi povinně volitelné kurzy a zavést v tomto jednotnou praxi.

  • Směřovat k úpravě známkování na A–F, které je v Evropě nejčastěji užívané. Iniciovat v tomto smyslu rozpravu na univerzitní úrovni

.

Za kapitolu 2.1 odpovídá: proděkan pro studijní záležitosti.

[1] Podrobněji srov. kapitolu 4: Mezinárodní spolupráce.

2.2. Doktorské studium a další formy vzdělávání

V souladu s DZ UK formulujeme jako základní cíl „být mezinárodně renomovanou školou doktorských studií a místem pro atraktivní akademickou dráhu“ s dílčím cílem „posilovat programy celoživotního vzdělávání.

2.2.1: Doktorské studium

Strategickým záměrem je kontinuálně zlepšovat již nyní slušnou úroveň doktorského studia tak, aby se stalo „výkladní skříní“ naší fakulty. Chceme být vůči doktorským studentům nároční v dobrém slova smyslu; s cílem zcela přirozeně je dovést k výzkumným a pedagogickým aktivitám a kvalitní publikační činnosti. S výhledem na optimální stav, kdy se nejlepší studenti prezenčního doktorského studia stávají plnohodnotnou součástí kateder s perspektivou akademické profesní dráhy. V oblasti doktorského studia tak musí být dlouhodobým snažením fakulty zejména udržení započaté snahy o jeho postupnou standardizaci na mezinárodně srovnatelné úrovni. Je zapotřebí především:

  • Na základě cílů DZ UK „vyvážit odpovědnost a motivační pobídky pro práci oborových rad, zejména jejich předsedů“ s cílem dosáhnout ideálních podmínek pro pedagogický i vědecký rozvoj doktorských studentů.

  • Současně zefektivnit výkon administrativních náležitostí doktorského studia na straně fakulty.

  • Fakultními předpisy dále precizovat povinnosti doktorských studentů, a to jak vzhledem k jejich studiu, tak i vzhledem k oborovým radám, pedagogům a administrativě fakulty, a zpřesňovat povinnosti oborových rad a zainteresovaných akademických pracovníků ve vztahu k doktorským studentům. Jmenovitě precizovat povinnosti školitelů (konzultantů).

  • Dále podporovat rozvoj tzv. „co-tutelle“ nebo „point/double-degree“ forem vedení studentů v doktorských studijních programech.

  • Pravidelnou kontrolou posílit dohled nad průběhem doktorského studia na FSV UK, a to jak z úrovně oborových rad, tak i z úrovně vedení FSV UK.

  • Spustit pravidelné evaluace doktorského studia. Na jejím základě za využití DZ UK předpokládaných nástrojů „vytvořených k detailním standardizovaným šetřením hodnocení studia ze strany jeho absolventů vyhledávat zdroje mezioborových rozdílů v kvalitě zajištění doktorského studia.“

  • Posílit angažovanost studentů doktorského cyklu při usilování o grantové prostředky.

  • V souladu s DZ UK „dbát na srovnatelně vysokou úroveň absolventů doktorských studijních programů.“

  • Při zachování vysokých nároků na kvalitu zvýšit úspěšnost dokončování doktorského studia.

  • Pokládat dlouhodobější pracovní zkušenost mimo UK (typicky v zahraničí) za faktor výrazně podporující kvalifikační růst.

  • Vytvářet pro mladé výzkumné pracovníky, zejména absolventy doktorských studijních programů, včetně těch, kteří se vracejí ze studijních či pracovních stáží v zahraničí, příznivé podmínky pro další badatelskou práci.

  • Zajistit, aby běžnou součástí doktorského studia byla aktivní účast na mezinárodní výzkumné spolupráci a zejména u studujících v prezenční formě i zahraniční pobyt na partnerském pracovišti.[1]

2.2.2: Rigorózní řízení

V oblasti rigorózního řízení musí být základním krokem stanovení celofakultně platných, jasných pravidel jeho organizace na FSV UK. Nová pravidla by měla zavést jasné podmínky konání rigorózního řízení pro studenty a také zpřesnit příslušné role jednotlivých institutů a kateder. Součástí úpravy musí být zpřehlednění financování v oblasti rigorózního řízení, které by mělo být cílené, tj. prostředky získané z rigorózního řízení by měly být cíleně rozděleny mezi ty, kteří rigorózní řízení skutečně zajišťují, a to jak po odborné, tak i administrativní stránce. Strategickým záměrem pak je rigorózní řízení zpřísnit, aby „malý doktorát“ z FSV UK udržel svoji váhu.


Konkrétními kroky musí být:

  • Diskuze nad postavením rigorózního řízení na FSV UK spojená mj. s přehodnocením poplatků za něj.

  • Vypracování zpřesňujících a sjednocujících pravidel rigorózního řízení na FSV UK.

  • Chápání rigorózních prací jako vědeckého výstupu se samozřejmým předpokladem jejich publikace.

2.2.3: Celoživotní vzdělávání

2.2.3.1: Univerzita třetího věku

Univerzita třetího věku (U3V) je naší fakultou chápána jako důležitá vzdělávací a sociální služba společnosti. Tomu odpovídají nároky, které chceme na U3V klást. Záměrem je vytvořit nová pravidla organizace U3V, na základě kterých bude fakulta poskytovat ucelený program U3V v celé šíři fakultně pěstovaných oborů. Tato pravidla rovněž stanoví organizační a administrativní zajištění U3V a její cílené financování, podobně jako v případě rigorózního řízení.

  • Strategickým záměrem je zajištění kvalitního a pestrého vzdělávání seniorů bez větších programových výkyvů.

2.2.3.2: Studijní pobyty

Strategickým záměrem je provozování více obsahově rozmanitých studijních pobytů v českém i cizích jazycích takovým způsobem, aby se staly významným zdrojem finančních prostředků pro fakultu a také fakultní nabídkou kvalitního doplňujícího vzdělávání pro české i zahraniční studenty. Bude zapotřebí:

  • Připravit komplexní pravidla organizace studijních pobytů v cizích jazycích.

  • V případě studijních pobytů v českém jazyce udržet jejich hladký chod v rámci existujících předpisů, zejména s ohledem na případnou možnost přechodu do řádného studia.

  • Usilovat o posílení podílu studijních pobytů CŽV na provozu FSV UK s cílem zavést v rámci celoživotního vzdělávání především placené nástavbové kvalifikační kurzy.

Za kapitolu 2.2 odpovídá: proděkan pro PGS a další formy vzdělávání.

[1] Podrobněji srov. kapitolu 4: Mezinárodní spolupráce.

3. Věda

V souladu s DZ UK odvozujeme v oblasti vědecké a tvůrčí činnosti cíle od cílů a záměru Univerzity Karlovy: „posílit postavení [FSV UK] jako přední[ho], mezinárodně uznávané[ho]“ sociálně-vědného pracoviště. Chce-li ale fakulta udržet status elitního vědeckého pracoviště v rámci ČR a postupně budovat takové renomé i v celoevropském prostoru, musí nalézt dostatek vnitřní síly, vůle a prostředků, aby umožnila vědeckým pracovníkům působit za důstojných podmínek a výhradně na fakultní půdě. V tomto ohledu představuje kapitola vědy DZ FSV UK zásadní přesah do kapitoly věnované doktorskému studiu.

Do budoucna je totiž nutné orientovat se na politiku podpory vědecké činnosti všech pedagogů bez rozdílu a přijímat na pedagogická a vědecká místa jen takové uchazeče, kteří již v době doktorských studií vykazovali zřetelné zaujetí pro vědu a prezentovali se signifikantními vědeckými výsledky. Protože již nyní svými výsledky představuje fakulta ojedinělé a v pěstovaných oborech vedoucí vědecké pracoviště, je zřejmé, že část nových vědců a pedagogů se bude rekrutovat z doktorandů, které fakulta sama vychová. Úroveň vědecké činnosti na FSV UK se tedy bude odvíjet od toho, jak dobře dokážeme navést na vědeckou dráhu naše studenty. Práce s nimi musí začínat již od bakalářských studií a být tak kvalitní, abychom obstáli v konkurenci špičkových zahraničních pracovišť. Je třeba nabízet nejlepším studentům spolupráci na vědeckých projektech již v době studia, s tím, že se budou postupně osamostatňovat, hledat si sami zdroje financování před koncem studia (GA UK, doktorská stipendia různých nadací atd.) i po jeho skončení (postdoktorské projekty). Souběžně by základní snahou fakulty měla zůstat zřetelně prezentovaná a otevřená snaha přilákat kvalitní badatele ze zahraničí.

Bude zapotřebí:

3.1. Financování vědy

Fakulta musí navázat na dosavadní úspěchy FSV při čerpání prostředků rámcových programů EU a dalších grantových zdrojů. Zároveň je nezbytné dále orientovat fakultní publikační aktivitu na vykazatelné publikační platformy s cílem posilovat příjmy fakulty též ze zdrojů institucionální podpory vědy. Při zajišťování i distribuci finančních zdrojů bude nezbytné:

  • Podporovat takové rozdělení institucionálního financování, které se bude odvíjet od počtu uznaných vědeckých výsledků.

  • Vyžadovat pravidelnou účast fakultních pracovišť v soutěži o standardní grantové prostředky (GA ČR, GA UK), otevřít možnosti k usilování o doposud méně využívané prostředky budováním kontaktů na potenciální partnerská pracoviště (TA ČR, vnější zdroje).

  • Usilovat o mezinárodní zdroje. Jakkoliv jsou zaměřeny na specifické oblasti a podvázané aktuální politikou EU, je nezbytné hledat cesty k jejich čerpání.

  • Podporovat žádání o nadační zdroje. Lze očekávat, že bude přibývat možností financování badatelské činnosti (zejména cíleně zaměřené na řešení nikoliv čistě teoretických problémů) i ze soukromých zdrojů. Pokud si studenti už v doktorském věku zvyknout žádat o takovou podporu (např. Hlávkovu nadaci, British Council, Fulbright, atd.) budou v této praxi pokračovat i po skončení svých studií.

  • Hledat napojení na zdroje soukromého sektoru.

  • Připravit a spustit fakultní systém podpory pro začínající vědecké pracovníky, kteří jen výjimečně dosáhnou na „seniorské“ granty a pokud nebudou členy některého badatelského kolektivu vedeného starším pracovníkem fakulty (např. pokud se začali věnovat tématu, které na fakultě dosud nebylo pěstováno) mohou se dostat do problému v nákupu literatury či ve financování účasti na konferencích. Tyto základní potřeby musí fakulta zajistit.

3.2. Organizace vědy

Fakulta by měla vytvářením podpůrného rámce pro badatelskou činnost usnadnit život členům akademické obce a tím jim uvolnit čas na kvalitní bádání i přípravu na vedení studentů. Vyjma všestranné administrativní podpory výzkumným pracovištím fakulty (CESES, CEMES) na straně jedné a vyjma další kultivace úzké spolupráce s partnerskými pracovišti Akademie věd ČR a UK (jmenovitě pak s CERGE-EI a Sociologickým ústavem ČR) na straně druhé bude zapotřebí především:

  • Udržet a dále odlaďovat program podpory fakultních odborných časopisů.

  • Vytvořit obecný podpůrný rámec pro publikování monografií, zejména celofakultní platformy pro publikování kvalitních rigorózních a disertačních prací, případně dalších textů monografické povahy. Platforma bude řízena ediční komisí a bude disponovat vlastními prostředky, které budou vynakládány na redakční a ediční úpravu textů.

  • Organizačně podporovat publikování prací v cizích jazycích a významných zahraničních časopisech (např. zprostředkovávat jazykové korektury celofakultně).

  • Kultivovat poskytování servisu ze strany děkanátu (od pomoci při vyplňování formulářů žádostí o granty až po vykazování účetnictví).

  • Rozvinout fakultní podporu ve formě propagace a spoluzajištění pořadatelství mezinárodních konferencí a workshopů.

  • Posílit osvětovou činnost jako podpory při orientaci začínajících badatelů (od „návodů“ jak se dostat do databází, kde publikovat, či jak zjisti h-index, až po poradenství při hledání vhodného grantového zdroje atd.). V neposlední řadě by možná spolupráce přes hranice Univerzity (ať už s ústavy Akademie věd nebo s jinými univerzitami) mohla rozšířit škálu databází vědeckých publikací.

  • Rozšířit možnosti fakultního sběru údajů o publikacích s cílem personalizované a dobře uchopitelné prezentace výsledků bádání na FSV UK. Pokusit se nalézt legislativní cestu k co nejúplnějšímu zveřejnění publikačních výstupů v elektronické verzi na internetových stránkách fakulty.

  • Vylepšit IT podporu vědeckému snažení, ve specializovaných oblastech navázat na zkušenosti partnerských fakult UK (např. z MFF v případě specializovaných programů jako je UNIX, TEX, či řada výpočetních programů).

  • V souladu se strategickým záměrem DZ UK bude FSV UK podporovat spolupráci „s komerční i neziskovou sférou, veřejnou správou, legislativní a soudní praxí, kulturními institucemi a dalšími vhodnými subjekty, zejména v podobě projektů aplikovaného výzkumu a expertní činnosti; při takové spolupráci hledat nové formy, jejichž důležitými atributy budou dlouhodobost a vzájemná výhodnost (zejména finanční či pro rozvoj know-how).


Výslovnou pozornost zaslouží především cíle DZ UK:

  • Vyhledávat možnosti účasti na zahraničních zdrojích financování vědecké práce.

  • Využívat fondovou politiku k podpoře přípravy mezinárodních projektů, a to zejména tam, kde napomáhá snížení administrativní zátěže a konzultacím, které přispějí k větší úspěšnosti žadatelů o granty a k udržení špičkových mladých (postdoktorských) pracovníků, případně k tomu, aby univerzita získala vynikající výzkumníky či akademické pracovníky ze zahraničí.

  • Dále rozvíjet mezinárodní výměny pro studenty doktorských programů s důrazem na kvalitní vědeckou spolupráci.

3.3. Badatelské prostředí

3.3.1: Hodnocení vědeckého výkonu

Tvorba nových vědeckých poznatků je nepochybně činnost, kterou nelze vykonávat bez příslušných předpokladů a zaujetí, nicméně je to stále práce, kterou je možné vykonávat dobře i hůř, zodpovědně i bez patřičného vhledu do souvislostí. Fakulta bude hodnotit u svých akademických pracovníků nejen pedagogickou práci, ale i jejich badatelské výsledky. Nebude využívat pouze základní údaje (RIV body), ale v řádově tří až pětiletých cyklech také širšího „auditu“ založeného na formálně jednotné metodice přihlížející k publikačním zvyklostem jednotlivých oborů a k jejich objektivními faktory ovlivněné úrovni. Za nezbytné považujeme přihlížet při vyhodnocování ke světovým standardům.

Jakkoliv základním principem musí zůstat efektivní systém vnitřního rozdělování institucionálních prostředků, ve kterém dominantní část připadne týmům, které je svým výkonem přinášejí, náležitou pozornost bude nutné věnovat též hledání vhodného modelu solidarity mezi „renomovanými“ badateli (kteří na FSV UK přitahují finanční prostředky) a „ostatními“ (péči zaslouží především začínající badatelé).

Za zcela nezbytné považujeme oživení diskuze a hledání celofakultního konsensu nad klíčovými otázkami fakultní vědní politiky, tj. především nad možnostmi další orientace výzkumného snažení a personálního růstu, nad pravidly přerozdělování a strukturou podpory „začínajících vědců“ a „slabých oborů“. Výslovně zaslouží pozornost již zmíněné:

  • Sledování publikační činnosti. Jedním z cílů je co nejotevřenější zpřístupnění informací o individuálním vědeckém výkonu.

  • Příprava a spuštění systematického auditu vědecké činnosti.

3.3.2: Habilitační a jmenovací řízení, Kariérní řád

V souladu se závěry DZ UK konstatujeme, že přetrvává „silný nepoměr mezi počtem nových docentů a profesorů z lékařských, přírodovědných a exaktních oborů na jedné straně a těch, kteří reprezentují humanitní a společenské vědy na straně druhé.“ Bude zcela nezbytné „podpořit přípravu na habilitační řízení u mladých pracovníků, včetně využívání institutu tvůrčího volna“ a „využít příkladů dobré praxe na UK a vytvořit model kariérní dráhy s jasně vymezenými cestami, který bude motivovat mladší uchazeče o habilitační a profesorská řízení k jejich včasnému úspěšnému ukončení.“ Zároveň považujeme za velmi žádoucí dále precizovat doporučená oborově specifická hlediska pro habilitační a jmenovací řízení tak, aby slovy DZ UK kladla „větší důraz na specifika kvality.“ Významnou pozornost především při jmenovacích řízeních zaslouží kritérium úspěšnosti uchazečem školených doktorských studentů, či obsazení hodnotících komisí zahraničními odborníky.

Za mimořádně důležité považujeme znovuoživení diskuze o zavedení kariérního řádu. Z něj musí vyplývat jak jistoty kariérního růstu a výhody (např. poskytnutí půlročního sabatiklu na přípravu habilitace a jmenovacího řízení), tak možné postihy (např. převedení do tarifní třídy lektor).

Zodpovídá: proděkan pro vědu a výzkum.

4. Mezinárodní spolupráce

V oblasti zahraničních styků, zejména v oboustranné výměně studentů se zahraničními univerzitami, patří FSV UK k nejúspěšnějším fakultám UK. Neměla by však ve svém úsilí polevovat, protože zahraniční styky představují jednu z nejvýznamnějších oblastí jejího možného rozvoje a růstu. V souladu s DZ UK formulujeme jako základní cíl „akcelerovat posun fakulty k nejvyšším mezinárodním standardům“ s konkrétní vizí

a) kontinuálního posilování podílu studentů především doktorského a magisterského cyklu, kteří stráví alespoň semestr v zahraničí. V dikci DZ UK „nadále podporovat mobility studentů [...] zejména v doktorských a magisterských studijních programech [...] a dle finančních možností umožnit každému, kdo má zájem a prokáže příslušné kvality, strávit část studia na zahraniční vysoké škole.

b) Současnou snahou FSV UK musí být další rozvoj cizojazyčných placených studijních programů v souladu se záměrem DZ UK „trvale rozvíjet a dále rozšiřovat kvalitní výuku v cizím jazyce pro zahraniční studenty, směřovat k vyššímu počtu aktivních studijních programů v cizím jazyce [...] a realizovat proaktivní politiku k získávání zahraničních studentů.

Fakulta sociálních věd disponuje širokou sítí zahraničních partnerů, která umožňuje vysokou míru mezinárodní studentské i pedagogické mobility a aktivní zapojení do mezinárodních výzkumných projektů. Základem této sítě je spolupráce s evropskými univerzitami v rámci programu ERASMUS, který doplňují další programy mezinárodní mobility, jako je CEEPUS, výběrové dohody s mimoevropskými akademickými institucemi a programy dlouhodobé spolupráce ve výuce (ERASMUS MUNDUS). FSV UK je aktivní také jako spolupořadatel řady mezinárodních letních škol. V neposlední řadě posiluje fakulta své mezinárodní postavení soustavným rozvojem cizojazyčných programů, jež se ukazují jako mimořádně přitažlivé pro studenty prakticky ze všech světových regionů.

Aby fakulta mohla svůj potenciál v oblasti zahraničních styků dále rozvíjet, bude třeba zaměřit se v nadcházejícím období na následující úkoly:

4.1. Mobilita

4.1.1: Organizace

  • Posílit podíl špičkových evropských a světových univerzit mezi zahraničními partnery a ustavit s nimi spolupráci v oblasti studentské výměny, výzkumu a společných výukových programů.

  • Za tímto účelem využít všech institucionalizovaných, ale i individuálních kontaktů a usilovat o jejich synergii a rozšíření do dalších oblastí spolupráce.

  • Cíleně vyhledávat příležitosti k navázání spolupráce s dalšími předními akademickými institucemi v Evropě i ve světě, zároveň ale zvýšit podíl mezinárodní výměny a spolupráce též v regionálním (středoevropském) kontextu.

  • Aktivně podpořit pedagogy a doktorandy FSV UK, aby se při zahraničních pobytech na prestižních univerzitách v mimoevropských zemích (např. v rámci Fulbrightova stipendia) snažili navázat pro fakultu dále udržitelnou, dlouhodobou spolupráci.

  • V pravidelném intervalu 3 let provést komplexní audit uzavřených dohod o mezinárodní mobilitě s cílem posoudit jejich reálné využívání; neefektivní dohody vyřadit z nabídky.

  • Posílit administrativní zabezpečení agendy zahraničních styků a mezinárodní spolupráce.

4.1.2: Studentská mobilita

  • Stabilizovat studentskou mezinárodní mobilitu a aktivně podpořit navýšení mobility pedagogů.

  • V krátkodobém horizontu udržet každoroční podíl studentů FSV UK, kteří vyjíždějí na zahraniční studijní pobyty.

  • V dlouhodobém horizontu pak zvyšovat informovanost studentů FSV UK o výměnných programech a aktivně hledat alternativní zdroje financování s cílem dosáhnout stavu, kdy bude každoročně podíl studentů vyjíždějících na zahraniční studijní pobyty růst a kdy minimálně semestrální pobyt v zahraničí absolvuje každý student doktorského cyklu.

  • V souladu se záměry DZ UK též „připravovat reakreditace studijních programů tak, aby též usnadňovaly mobilitu (mobility windows, předvyjednané uznávání s konkrétními partnery apod.).“

4.1.3: Pedagogická mobilita

  • V úzké spolupráci s instituty podpořit aktivnější mezinárodní mobilitu pedagogů, zejména prostřednictvím lepší informovanosti o nabízených možnostech.

  • Mobilitu pedagogů a doktorandů směřovat primárně do spolupráce na výzkumných projektech.

  • Dále aktivně využívat prostředky Fondu mobility UK, rozvojových programů MŠMT, programu ERASMUS a jiných zdrojů k umožnění dlouhodobého působení špičkových zahraničních přednášejících. Usilovat o postupné vytvoření podmínek pro pravidelné zvaní špičkových odborníků pro výuku celých kurzů (v dikci DZ UK „zlepšit kvalitu výzkumu i vzdělávání na univerzitě hledáním a vytvářením cest, jak získávat významné zahraniční odborníky k pedagogické a výzkumné spolupráci, na delší pobyty postdoc pracovníků apod.“).

  • Vytvořit vhodné podmínky pro zaměstnávání zahraničních odborníků a mladých držitelů titulu Ph.D. („postdoc“) na pozicích akademických pracovníků.

4.2. Cizojazyčné programy

  • Koordinovat další rozvoj cizojazyčných programů. Vzhledem k rostoucímu počtu programů ustavit stálé mechanismy koordinace především mezi fakultou a úrovní institutů.

  • Ustavit konzultační orgán pro zahraniční styky, jehož úlohou by bylo zajištění komunikace a součinnosti fakultní úrovně a institutů při správě agendy zahraničních styků (včetně pomoci při zajištění výběrových řízení v rámci studentské mobility) a koordinace rozvoje cizojazyčných programů.

  • Vzhledem k rostoucímu počtu zahraničních studentů trvale zlepšovat informovanost o fakultních činnostech v anglickém jazyce (primárně prostřednictvím fakultního webu a kontinuálně aktualizovaného mailing listu, ale též vylepšováním dalších elektronických nástrojů, jako je RSS, facebook aj.).

  • Kompletovat relevantní pokyny a nařízení v anglickém jazyce.

  • Podporovat cizojazyčnou (zejména anglickou) výuku ve všech studijních programech FSV UK.

Zodpovídá: proděkan pro zahraniční styky.

5. Rozvoj

V souladu s DZ UK formulujeme jako základní cíle „zefektivnit vnitřní správu“ fakulty, „vhodnými nástroji prohlubovat [její] vícezdrojové financování“ a snížit tak „závislost na přímém financování ze státního rozpočtu,“ kdy hlavními nástroji musí být budování placených cizojazyčných programů a posilování příjmů vázaných na vědu na jedné straně a hledání úspor uvnitř fakulty na straně druhé.

5.1. Budovy a prostory

Fakulta má v současné době dva ze tří hlavních objektů ve své správě (Opletalova ulice 26 a Smetanovo nábřeží 6). Jeden z hlavních objektů (U Kříže 8) je ve správě UK. V dalších dvou objektech fakulta sídlí v podnájmu (Celená 20, Rytířská 31). Z pohledu rozvoje infrastruktury fakulty je mimořádně potřebné dosáhnout prostorové stabilizace většiny pracovišť FSV UK na míru přiměřenou jejich požadavkům a provozu – ve výhledu na léta 2011–2015 je totiž prostorová nouze omezující provoz všech pracovišť základní determinantou rozvoje fakulty. A bude jí i nadále, nevyřeší jí ani případné mírné snižování počtu studentů, protože se jednotlivá fakultní pracoviště stále více zaměřují na vědecké projekty a na vedení doktorandů. Tyto typy činností vyžadují kvalitní zázemí „kancelářského“ charakteru, který nyní postrádají všechna pracoviště FSV UK. Bude tedy zapotřebí:

  • V rámci UK hledat komplexní a systémové řešení, které umožní redukovat množství pronajatých prostor a fakultu maximálně centralizovat. Cílem bude redukovat počet budov, kde jsou rozmístěna jednotlivá pracoviště fakulty.

  • Zásadní zlepšení je možné očekávat po dokončení rekonstrukce Menzy 17. listopadu a přestěhování FHS z Areálu UK v Jinonicích (U Kříže 8). V tomto smyslu se rozhodně hlásíme k závěrům DZ UK, ze kterých vyplývá, že „humanitní a některé společenskovědní obory (fakulty) vyvíjejí svou činnost v nedůstojných podmínkách prostorové tísně a nedostatečného zázemí,“ kdy „rekonstrukce objektu bývalé menzy 17. listopadu v Praze-Tróji výhledově uspokojí prostorové potřeby Fakulty humanitních studií. Prostory, které fakulta přesunem do nového objektu v Tróji uvolní ve svém současném sídle v Jinonicích, pomohou výrazně zlepšit situaci Fakulty sociálních věd.“

  • Bude nezbytné zpracovat audit stávajících požadavků pracovišť FSV UK na výukové a pracovní prostory se zohledněním budoucí orientace fakulty (stabilizace počtu studentů denního studia, řízený rozvoj kombinovaného a doktorského studia, zásadní rozvoj placených studijních programů a intenzifikace výzkumné činnosti).

  • V druhé fázi auditu vyřešit, jakým způsobem co nejefektivněji uspořádat pracoviště s možným využitím plochy 899 m2, která by měla fakultě připadnout po uvolnění Areálu UK Jinonice.

  • S ohledem na vnitrofakultní organizační procesy a na efektivní řízení Střediska vědeckých informací (SVI) nabídnout v součinnosti s RUK a Centrem pro otázky životního prostředí varianty úpravy provozu a správy knihovny TGM v Areálu UK Jinonice.

  • V závislosti na rekonstrukci prostor CDMS Krystal pro knihovní depozitář stabilizovat skladové prostory SVI a hledat úspory finančních prostředků za jejich pronájem.

5.2. Sociální zabezpečení studentů a zaměstnanců

  • V souladu se záměry DZ UK „upravovat podmínky práce na [FSV UK] UK tak, aby v [...] ztěžovaly uzavírání dalších pracovních poměrů [mimo fakultu]“ – s cílem rozvolnit vztah pedagogů ke konkurenčním vysokoškolským pracovištím a posílit fakultní zaměstnaneckou integritu a sounáležitost. Tuto snahu musí ovšem provázet nastavení takových zaměstnaneckých podmínek, které pedagogům a badatelům při výhradní práci pro fakultu umožní důstojný život.

  • Na základě záměru „rozšiřovat nabídku dalšího vzdělávání administrativních pracovníků“ dále zlepšovat nabídku příspěvků na jazykové a další kurzy jak administrativním, tak i akademickým pracovníkům fakulty.

  • Fakulta se také bude snažit „usnadňovat zaměstnancům a studentům skloubení pracovních a studijních povinností s rodinným životem (například vytvářením dětských koutků tam, kde to bude možné a účelné).“ V úzké spolupráci s RUK a s ohledem na vytížení podobných zařízení na ostatních fakultách UK vytvoříme vhodné podmínky pro zaměstnance- i studenty-rodiče.

  • Práva, jistoty a povinnosti (včetně vymezení jejich rozsahu) zaměstnanců upřesní kariérní řád.[1] Cílem je detailněji orientovat akademickou dráhu a limity profesního růstu a rozvoje na FSV UK, akcelerovat habilitační a jmenovací řízení a umožnit standardizaci pracovních smluv jako konstruovaných na dobu neurčitou.

5.3. Informační technologie

5.3.1: V oblasti IT bude nutné provádět postupnou obnovu technologií tak, aby infrastruktura (především síť) vyhovovala moderním požadavkům. Je nezbytné:

  • Provádět postupnou obnovu techniky na všech pracovištích fakulty v cyklu 3–5 let.

  • Vybavit výukové prostory fakulty moderními prezentačními zařízeními a počítači (s důrazem na pracoviště U Kříže 8).

V oblasti informačních technologií souladu s DZ UK považujeme za přínosné

  • Nahradit stávající klasickou telefonii technologií Voice over IP,“ analyzovat takto realizované úspory v nákladech na telefonní služby a zvážit plošné uvolnění telefonních linek pro volání (především do zahraničí) pro všechny zaměstnance.

  • Podporovat videokonferenční a streamovací technologie.

  • Posilovat zabezpečenou elektronickou komunikaci.

  • Na základě zkušeností se systémem kontroly na vstupu do vybraných počítačových učeben, s ohledem na finanční prostředky a v souladu s DZ UK „rozvíjet systém zabezpečení přístupů do všech klíčových objektů či prostor [fakulty], zajistit automatickou kontrolu oprávnění přístupu a pohybu osob ve vybraných prostorách budov, jakož i charakteru vynášených či přenášených předmětů.“

  • S ohledem na dislokaci fakultních pracovišť urychleně „zavést centrální elektronickou evidenci dokumentů a s ní úzce provázaný centrální elektronický systém spisové služby.“ A následně „elektronizovat oběh vybraných typů dokumentů uvnitř [fakulty] i komunikaci vně,“ specificky dbát na spuštění modulu elektronického oběhu dokumentů s autentifikací uživatelů v rámci intranetu.

  • Centrálně vyřešit tzv. jednotnou správu uživatele, která umožní systematizovat nabídku a poptávku IT služeb pro zaměstnance i studenty.

  • V této souvislosti dokončit práce na rozšíření možnosti jednotného přihlášení studentů do fakultní sítě na všechny tři hlavní budovy fakulty: Hollar, Opletalova a Jinonice.

5.3.2: V souladu s DZ UK konstatujícím za potřebné „zajišťovat moderní knihovnické služby a související činnosti, při jejich rozvoji využívat možností technologického vývoje v této oblasti“ bude v oblasti technologického zajištění provozu SVI nezbytné:

  • Pokračovat v digitalizaci cenných historických materiálů.

  • Diskutovat „novou nakladatelskou politiku [FSV] UK, včetně elektronických publikací.“

  • Hledat spolupráci v rámci UK při zajišťování knihovnických služeb, odborných databází apod.

5.4. Ostatní

Za další základní úkoly vnímáme snahu:

  • Vyhledávat úspory provozních nákladů v partnerství s dalšími fakultami UK, spolupracovat při hledání dodavatelů v oblasti energií, telefonie, kancelářských potřeb, výpočetní techniky, cestovních služeb, úklidu a ostrahy atd.

  • V souladu s formulacemi DZ UK „zjednodušovat podmínky a uplatňovat vhodné motivační nástroje pro získávání dalších zdrojů financování.“

  • Zefektivnit vnitřní správu a administrativní zabezpečení činností na [FSV UK] UK; na jedné straně redukovat zbytečnou byrokratickou zátěž a na druhé straně posílit tyto činnost tam, kde je to nutné.

  • Zavést pravidelné vnitřní hodnocení kvality jednotlivých oddělení [děkanátu].

  • Posilovat prvky přímé odpovědnosti za kvalitní a efektivní vykonávání“ jejich agendy.

Inovovat organizační řád FSV UK.

Zodpovídá: proděkan pro rozvoj.

[1] Srov. též oddíl 3.3.2: Habilitační a jmenovací řízení, Kariérní řád.

6. Vnější vztahy a komunikace

V souladu s DZ UK formulujeme jako základní cíl „aktivní spoluprací s mimoakademickou sférou a dobrou komunikací upevnit postavení [fakulty] jako jedné z předních institucí ve veřejném prostoru,“ zároveň ale chceme s nemenší péčí usilovat o rozvoj vnitrofakultní komunikace a spolupráce. Fakulta sociálních věd musí pokračovat v aktivním působení na poli komunikace a prezentace vlastních činností. Za podstatnou považujeme dlouhodobou snahu o zajištění všech forem sponzorské podpory. Bude zapotřebí:

  • Věnovat pravidelnou péči Newsletteru, který slouží jako prostředek interní komunikace a zároveň je nabízen externím odběratelům (zejména ostatním společenskovědním fakultám a vzdělávacím institucím v ČR).

  • Prohloubit aktivní propagaci cizojazyčných studijních programů.

  • V návaznosti na DZ UK dále kultivovat v uplynulých měsících inovované a restrukturalizované fakultní webové stránky s cílem precizovat a zefektivnit rozdělení obsahu pro uživatele zvenčí fakulty (tzv. extranet) a uživatele interní (intranet).

  • Doplnit a standardizovat nabídku služeb public relations pro fakultu a její součásti se zvláštním důrazem na vytváření vizuálních a audiovizuálních propagačních materiálů (např. audiovizuální spot prezentující obory Fakulty sociálních věd pro využití na komunitních sítích, vzdělávacích veletrzích a na webu FSV UK atd., či materiály vhodné k propagaci cizojazyčných placených programů).

  • Dále posilovat jednotný způsob prezentace zaměstnanců FSV UK v médiích.

  • Dopracovat jednotný vizuální styl fakulty v souladu s předpoklady manuálu Corporate Identity UK, zejména pak vytvořit unifikované tiskové a elektronické materiály prezentující fakultu (vizitky, hlavičkové papíry, šablony pro prezentace, letáky, brožury, atd.).

  • Vytvořit reprezentativní publikaci o fakultě (v českém i anglickém jazyce).

  • Zásadní pozornost věnovat projektu „Alumni“ s cílem dopracovat a spustit platformu pro komunikaci s absolventy fakulty a vytvořit navazující nabídku aktivit a benefitů pro absolventy.

  • Prozkoumat možnosti zapojení prostředků nových médií a sociálních sítí do oblasti interní a externí komunikace fakulty.

  • Usilovat o internacionalizaci a mezinárodní zviditelnění fakulty s cílem rozsáhlé propagace cizojazyčných programů (Komunikační strategie propagace cizojazyčných programů FSV UK a její aplikace, nová tisková prezentace FSV UK a jejich oborů v českém a anglickém jazyce, péče o anglickou verzi webové stránky FSV UK atd.).

  • Pracovat na vytváření obrazu fakulty jako otevřené, živé instituce, reagující na aktuální společenský vývoj, v souladu s DZ UK „změnit obraz [FSV] UK tak, aby přesněji odpovídal její charakteristice – ve většině oborů kvalitní či dokonce špičkové vzdělávací a výzkumné instituce s dominantní rolí v českém i mezinárodním vysokoškolském prostoru.

  • Koncipovat komunikaci fakulty nejen jako spolupráci s médii, ale šířeji jako rozvoj vztahů s jednotlivými segmenty veřejnosti, jako jsou státní a samosprávné orgány, ostatní vysoké školy, ústavy Akademie věd ČR a další vědecká pracoviště, organizace občanské společnosti, profesní sdružení a komerční sféra. Navázat na DZ UK posílením „dlouhodobé spolupráce s Českým rozhlasem (na bázi Deklarace o spolupráci) a s Českou televizí“ a dalším rozvojem databáze „univerzitních odborníků z různých oborů, kteří přispívají k popularizaci vědy i ke kultivaci myšlení ve veřejném prostoru.

  • Všesměrně podporovat integrační snahy studentských aktivit (sportovní, společenské, kulturní akce).

  • Iniciovat hledání sponzorů fakultního chodu, a ta jak pro jednorázové a menší akce, tak na získání dlouhodobé podpory společnosti pro fakultu jako celek (generálního sponzora) i pro jednotlivá pracoviště, či konkrétní pracovní pozice, či přímo pedagogy („Chairs“).

Zodpovídá: proděkan pro vnější vztahy.

7. Shrnutí

Dlouhodobý záměr Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze je sestaven na půdorysu Dlouhodobého záměru Univerzity samotné a má tutéž ambici: být „základním strategickým dokumentem pro její další činnost a směřování. [...] Předkládá akademické obci vizi [fakulty, která bude] atraktivním pracovním [a studijním] prostředím [...] a vítaným partnerem pro špičková domácí i zahraniční vzdělávací i výzkumná pracoviště.

V Praze dne 31. 5. 2011. První revize dne 30. 6. 2011, druhá revize dne 2. 10. 2011.

Jakub Končelík