Studie věnovaná vybraným rysům naší současné společnosti – historickým, sociálním, ekonomickým a kulturním tématům. Nejde o učebnici ani prognostickou studii – čtenář v knize najde řadu netradičních, či řidčeji se objevujících témat, která nicméně již dnes mnohé vypovídají o podobě budoucí společnosti (např. v časti věnované proměnám práce či tzv. karnevalové kultuře). Nesporným kladem esejů je vysoká jazyková kultura a pečlivě uváděné odkazy. Autoři umožňují čtenáři srovnat svůj pohled s citacemi z prací jiných autorů, aby tak dokumentovali ani ne tak zdroje svých úvah či rozdíly v přístupu k popisovaným jevům, jako spíše kontext, ve kterém své poznatky a závěry formulují.

Přednost knihy spočívá v komplexnosti teoretických a praktických poznatků z oblasti financí. Zahrnuje všechny oblasti financí, teoretické vysvětlení základních charakteristik a uvádí praktické implikace. Vysvětluje klíčové pojmy, jako jsou peníze, úroková míra, finanční trh a rizika. Kniha dále charakterizuje podstatné prvky každé oblasti financí, a to měny, bankovnictví, pojišťovnictví, podnikové finance, veřejné finance. Kniha slouží k uvedení do základních problematických okruhů a chápání souvislostí v rámci jednotlivých oblastí a financí jako celku a vytváří tak podklady pro hlubší studium. V rámci jednotlivých kapitol jsou uváděny praktické příklady ilustrující konkrétní problematiku, které čtenáře uvedou do praktických aspektů financí.

Knihu pod vedením, a za spoluautorství, prof. Petruska napsala skupina doktorandů Marta Svobodova, Jan Maršálek, Michal Kotík, Tomáš Holeček, Miroslav Paulíček a PhDr. Jan Balon, PhD.

Publikace podrobněji informuje o některých opomíjených osobnostech (např. o Sombartovi) pracuje s konkrétními ukázkami z děl jednotlivých myslitelů, a obsahuje také dva nestandardní dodatky – o vývoji sociologie v Polsku a v Rusku a o dějinách empirického výzkumu (od Queteleta po Lazarsfelda).

Kniha přináší v českém i mezinárodním kontextu první soustavné srovnání systémů národní parlamentní kontroly záležitostí EU, jež zahrnuje všech 27 současných členských států. Ukazuje, že silné kontrolní mechanismy záležitostí EU nejsou typické pouze pro severské země (Dánsko, Finsko, Švédsko), ale i pro většinu ?nových? středoevropských a východoevropských členských států. Studie současně předkládá zatím první rozsáhlejší teoreticky informované a metodologicky propracované vysvětlení rozdílů v síle kontrolních mechanismů v rozšířené EU. Dospívá k závěru, že za přítomností silné kontroly v uvedených zemích zpravidla stojí jejich relativně pozdní vstup do EU a hlubší institucionální vzory v domácích politických systémech. Dvě kapitoly studie obsahují i podrobný výklad kontrolních mechanismů dvanácti členských států, které můžeme považovat za případy silné kontroly.

Publikace si klade za cíl reagovat na současné metodologické otázky oboru veřejná politika, které jsou nejen aktuálně diskutovány v zahraničí, ale kde také sami autoři pociťují deficity oboru v České republice. První část publikace se věnuje konkrétním analytickým metodám a obecnějším výzkumným přístupům. Velká pozornost je věnována metodám umožňujícím analyzovat postojovou a hodnotovou pluralitu aktérů veřejněpolitického procesu a jejich argumentačních strategií, jako jsou analýza diskurzu, analýza rámců nebo metoda Q. Obecnější výzkumné přístupy reprezentují kapitoly věnované veřejněpolitickému výzkumu, komparaci a případovým studiím. Druhá část publikace se zaměřuje na různé aspekty hodnocení dopadů politik. Reflektuje otázky spojené s uplatňováním metodik EIA a RIA v zahraničí i v České republice a představuje v prostředí české veřejné správy relativně neznámou metodu kontingentního hodnocení.

Tato publikace nabízí ucelenou charakteristiku sedmi základních výzev při řešení celostně pojatých úloh sociálního prognózování a zároveň specifikuje možnosti a způsoby, jak tyto výzvy zvládat. Začíná vymezením prognózování jakožto formulace podmíněných výpovědí o možných budoucnostech a rozborem prognostické metodologie a metod. Odkazuje přitom na uplatňující se teorie a kritéria hodnocení. Rozebírá roli elit a veřejnosti v prognostické tvorbě, analyzuje podobu institucionálního rámce prognózování a pojednává i o výzvách globalizace. V závěru identifikuje klíčové meritorní výzvy budoucnosti pro českou společnost a český stát a formuluje řadu praktických doporučení pro sociální prognózování.

Práce publikovaná v anglickém jazyce je věnována problematice užívání a zneužívání návykových látek ve vybraných postkomunistických zemích střední a východní Evropy. Prezentuje data o užívání skupiny návykových látek (alkoholu, tabáku, drog) i srovnatelné údaje o zdravotních a sociálních důsledcích jejich užívání, umožňuje srovnání rozdílů mezi jednotlivými zeměmi na tomto poli a jejich vývojové trendy po roce 1989. Metodologický přístup autorů, založený na kvantitativní i kvalitativní analýze, činí z díla nejen autoritativní popis daného stavu v jednotlivých oblastech, ale i zdroj pro hlubší pochopení souvislostí užívání návykových látek z hlediska společenských věd a veřejného zdravotnictví. Poznatky v něm shrnuté tak mohou být podnětem pro další studijní a vědecké účely, v praxi pak pro oblast sociální a zdravotní politiky.

Publikace se věnuje výbojům a reflexi uměleckých směrů 20. století. Oproti kunsthistorickým pojednáním přichází s novým pohledem na tematiku. Místo toho, aby se zabývala detailní analýzou jednotlivých uměleckých směrů, dívá se na dobu a její specifika pohledem malířů této epochy. Postihuje změny malířské optiky s ohledem na objevy a rozvoj přírodních věd, psychologie a noetiky. Odkazuje při tom na konkrétní vědecké objevy a jejich důsledky pro zdánlivě vzdálené problémy umění a výtvarného vidění světa. Termín "avantgarda" autorka nepojímá v obvyklém smyslu levicové revolty v uměleckém prostředí, ale jako to, co se v daném okamžiku na umělecké scéně jevilo coby nejvíce pokrokové a aktuální. Popisy jednotlivých uměleckých směrů jsou prokládány vybranými citáty z textů významných autorů a rozbory typických výtvarných děl s odkazy na internetové fototéky.

Monografie "Kapitoly o bezpečnosti" pojednává o struktuře a vzájemných vazbách bezpečnostního systému České republiky v širším rámci tvorby a realizace bezpečnostní politiky. Tomu odpovídá i obsah publikace, která je rozdělena do pěti vzájemně provázaných kapitol: "Bezpečnost - hrozby - rizika", "Bezpečnost ČR - legislativní a ekonomický kontext", "Bezpečnostní systém ČR a jeho hlavní komponenty", "Mezinárodní zajištění bezpečnosti České republiky", "Prognóza politického, ekonomického a bezpečnostního vývoje ve světě v horizontu let 2020-2025". Součástí monografie je i přílohová část o legislativním zakotvení bezpečnostní politiky ČR a struktuře bezpečnostního systému ČR.